Počítají se šedesáti dětmi od první do šesté třídy, po letních prázdninách ale školu otevřou, i kdyby jich bylo méně. Základní Scio škola ve Zlíně bude v pořadí devátá v republice, první ve Zlínském kraji.
„Zpočátku je vždycky nedůvěra, ale u nejstarších škol, které fungují v Praze, už se nám do prvních tříd hlásí dvě stovky dětí a vzít můžeme třicet z nich,“ uvedl zakladatel Scio škol Ondřej Šteffl.
Zlínská škola je na samém začátku, přesto už má kromě budoucích prvňáků přihlášené i děti z vyšších ročníků, které budou přecházet z běžných škol. Sídlit bude ve Štefánikově ulici, v budově Střední školy gastronomie a obchodu a v těsném sousedství dvou dalších základek.
Žáky stále přijímá a stejně tak hledá i učitele. V případě Scio školy se jim říká průvodci a vlastně vůbec nemusí jít o pedagogy. Sítem několikahodinového výběrového řízení mohou projít třeba lidé se zkušeností skautských vedoucích nebo družinářky bez vysokoškolského diplomu.
„Podstatné je, aby ten člověk uměl děti nadchnout, motivovat a vést. To na pedagogické fakultě neučí,“ potvrdil ředitel zlínské Scio školy Libor Daňhel.
Zároveň ale přiznává, že konkurz je postavený tak, aby u zájemců odhalil pedagogické nadání.
Lesní škola bude fungovat jako komunitní
Kromě této školy mohou rodiče budoucích prvňáků sáhnout i po dalších alternativách, které dříve k dispozici neměli. V září otevře i první Lesní škola Sýkorka.
Zázemí bude mít ve Zlíně-Velíkové, kde naváže na lesní školku Na Pasece. Ta funguje už šestým rokem, z původních pěti dětí se rozrostla na šedesát. A rodiče teď chtějí ve stejném stylu pokračovat i ve škole.
„Zatím máme přihlášené budoucí prvňáčky z naší školky, otevření jsme ale všem,“ řekla jednatelka Lucie Ištvánková.
Pro školáky teď vzniká zázemí na pozemku, který je ze tří stran obklopený lesem. K dřevostavbě se dvěma třídami v budoucnu přibude ekocentrum, které má sloužit i veřejnosti.
„Co možná nejvíc času budeme s dětmi trávit venku, nejdeme ale do žádných extrémů,“ doplnil učitel Lesní školy Jiří Sadila.
Na rozdíl od Scio školy není Lesní škola v síti ministerstva školství a bude tedy fungovat jako komunitní. To znamená, že děti budou oficiálně mít domácí vzdělávání, učit se ale budou společně.
Montessori škola už chce otevřít v běžném režimu
Na stejném principu je v kraji založeno už několik škol. Zjednodušeně řečeno stačí, když se několik rodičů dětí na domácím vzdělávání domluví a zajistí si vyučujícího. Žáci pak dvakrát ročně absolvují přezkoušení v běžné základní škole.
Komunitní systém ale částečně využívá třeba i zlínská Montessori základní a mateřská škola Motýlek na náměstí T. G. Masaryka. Místo v rejstříku škol sice má, zatím ale neměla dostatek školáků, aby mohla najmout učitele a otevřít běžné třídy.
Děti na druhém stupni proto byly oficiálně vedeny jako domácí školáci. Od září se má situace změnit.
„Zájem postupně roste. Aktuálně žádáme o možnost navýšit kapacitu a chtěli bychom druhý stupeň od září otevřít v běžném režimu,“ řekla ředitelka školy Zuzana Pliška.
V zahraničí se alternativně vzdělává asi desetina dětí
I když se školy navzájem odlišují, jedno je spojuje. Rodiče musejí počítat se školným, na něž nejsou ze státních základních škol zvyklí. Pohybuje se v řádech tisíců korun za měsíc.
Namátkou měsíc výuky ve zlínské Scio škole vyjde na 5800 korun, Lesní škola vybírá 3500 a na prvním stupni Montessori školy letos rodiče zaplatí 6500 korun.
Nárůst možností alternativního vzdělávání ve Zlínském kraji jde ruku v ruce s poptávkou. Ale zatímco v zahraničí se takto vzdělává zhruba deset procent dětí, v Česku jde stále o okrajovou záležitost.
„Skupina rodičů takzvaně s jinou objednávkou sice roste, ale nijak dramaticky. Neveřejné školy u nás tvoří pět procent v počtu škol, ale stahují jen jedno a půl procenta žáků,“ uvedl Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se specializuje na problematiku vzdělávání.
Zkušenosti jsou ale dobré. Obvykle panuje obava, jak si absolventi alternativních základních škol poradí při přestupu na běžnou střední školu.
„Zatím se problémy nikde příliš nevyskytly. Ty děti obvykle umí velmi dobře komunikovat, jsou samostatné a umí se sebou pracovat. Díky tomu se snadněji přizpůsobují,“ řekl Feřtek.
