Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krejčí vídeňského divadla: Na detailech nezáleží, na jevišti vidět nejsou

  10:21aktualizováno  10:21
Kdykoliv přijde krejčí Alois Prachař z Provodova do práce, může si představovat, jak se asi cítili Ludwig van Beethoven, Richard Wagner či Johann Strauss starší. Tito slavní hudební skladatelé působili ve vídeňského divadle Theater in der Josefstadt, kde od roku 2005 pracuje také Prachař.

VÍDEŇSKÝ KREJČÍ. Alois Prachař z Provodova pracuje ve slavném vídeňském divadle Theater in der Josefstadt, které vzniklo v roce 1788. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Theater in der Josefstadt vzniklo v roce 1788 a je nejstarší aktivní scénou ve městě. Alois Prachař z Provodova, malé vesničky kousek od Zlína, zde připravuje kostýmy pro herce už osm let.

"Měl jsem štěstí," pousmál se šestapadesátiletý Prachař při dotazu, jak se do slavného divadla dostal. Svou roli však sehrála i náhoda.

Ve Zlíně měl dlouhá léta zakázkové krejčovství. Jenže doba se změnila.

Theater in der Josefstadt

V divadle Theater in der Josefstadt se nyní hraje hlavně činohra, kterou střídá...
Vídeňské divadlo Theater in der Josefstadt bylo založeno v roce 1788.

Vídeňské divadlo založil roku 1788 Karl Mayer, tehdy v něm působil slavný hudební skladatel Ludwig van Beethoven. Mimochodem, při slavnostním otevření zazněla jeho skladba Zasvěcení domu, partituru k ní dostali hudebníci až v den koncertu. Dirigoval ho sám Beethoven, v té době již zcela hluchý. Pomáhat mu musel josefstadtský kapelník. V divadle se nyní hraje hlavně činohra, kterou střídá muzikál. Kromě hlavního sálu je zde i komorní scéna.

"Lidé si dnes raději koupí konfekční oblek za pět nebo šest tisíc, protože si ho berou jen párkrát za rok. Většina chodí v džínách," popsal Prachař důvod, proč svůj salon musel uzavřít.

Zajímal se o místo ve firmě Triumf, což je jedna z posledních společností, která má vlastní krejčovství v Rakousku. Jenže ho nevzali.

Pak objevil inzerát ve znění: Vídeňské divadlo hledá krejčího. Němčinu sice tehdy moc neovládal, přesto po měsíční zkušební lhůtě zůstal.

"Prostě mě potřebovali," říká Prachař.

Pracovní povolení získal snadno. Jeho manželka už tehdy ve Vídni pracovala.

"Když jsem začínal, na chodbě ještě visela obrovská fotka Juraje Kukury," vybavuje si příchod do divadla, kde dříve působil i známý slovenský herec.

Za sako dostal málem pusu

Práce krejčího v divadle má svá specifika. Jednou z věcí, které se první půlrok musel učit, byly staré postupy a tradiční techniky. Historická věrnost je u kostýmů velmi důležitá. A divadlo má oproti pánskému krejčovství jiné priority.

"Hlavní je, aby to drželo pohromadě. Na detailech nezáleží, protože ty na jevišti nejsou vidět. Já si s tím občas vyhraju. Ale to jen proto, že mě to baví," přiznává.

Krejčí Alois Prachař při práci v Theater in der Josefstadt ve Vídni.

Krejčí Alois Prachař při práci v Theater in der Josefstadt ve Vídni.

V divadle je evidentně spokojený, i když jej při práci občas potkávají různé peripetie. Kromě krejčích se totiž na vzniku kostýmů podílí dramaturg, návrháři, herci nebo režisér.

"Proto chodíme i na generálky. Občas je potřeba kostým narychlo upravit třeba proto, že herec během týdne zhubl dvě kila," směje se Prachař, pro kterého není problém ušít nové kalhoty i ze dne na den. "Hercům je jedno, že je to nový oblek. Rozhazují rukama, dvakrát si dřepnou a látka se roztrhne," líčí přípravy na premiéru.

Jindy mu komplikují práci sami návrháři. "Někdy musíme zavolat, že to, co si vymysleli, prostě vyrobit nejde," přiznává Prachař.

Ale někdy se dočká i zcela opačné reakce. "Pro jednoho kostyméra z Německa jsem ušil sako a on byl tak nadšený, že mi málem dal pusu," vypráví vesele.

A který kostým pro něj byl úplně nejtěžší? "Opice. To bylo komplet z umělé kožešiny. Stačilo jen střihnout a všude lítaly chlupy, které se na nás lepily," vzpomíná.

Kolegové z dalších čtyř zemí

V krejčovské dílně ve Vídni není jediným cizincem. Za překážku to však nepovažuje.

"Při pohovoru asi mají na cizince trochu větší nároky. Ale pokud je přesvědčíte, že jste dobrý, vezmou vás," říká.

V divadle pracuje s krejčími z Maďarska, Polska, Turecka a Slovenska. Není divu, protože sehnat kvalitní lidi je v tomto oboru čím dál větší problém. Ubývá totiž škol, ze kterých by přišla nová generace.

Se svou prací je spokojený, i když už nemá čas věnovat se myslivosti tak jako v Česku. Místo toho začal jezdit na kole a chodit na túry do hor.

"Nejradši mám oblast Dolního Rakouska. Až se vrátíme zpátky do Provodova, budou mi ty hory chybět," netají se Prachař.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předčasné volby na jihu Moravy. Sčítání hlasů ve Slavkově u Brna
Lidé odmítli v referendu těžbu štěrkopísku u Chropyně, bazén v Zubří chtějí

Obyvatelé Chropyně na Kroměřížsku nechtějí, aby soukromý investor těžil v katastru města štěrkopísek. V referendu se vyslovili proti těžbě v lokalitě Hejtman....  celý článek

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.