Pod transparenty, které se objevily v Bystřici pod Hostýnem, je podepsána skupina Pro-Vlast.org. | foto: Petra Procházková, MF DNES

Extremisté zahltili Bystřici pod Hostýnem nápisy a letáky proti uprchlíkům

  • 17
Na nápad církevní diakonie ubytovat v Bystřici pod Hostýnem několik uprchlických rodin zareagovaly extremistické skupiny. Policie o jejich činnosti ví a sleduje je, situace ve městě zatím zůstává klidná.

Myšlenka ubytovat ve městě až osm rodin, které z domovů vyhnala válka, je z poloviny července a pochází od Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ta pro ně hodlá upravit areál hotelu Sola Gratia (více zde).

Záhy poté se ale ve městě objevily transparenty hlásající heslo „Imigranty v Bystřici nechceme.“ A podepsána pod nimi byla Skupina Pro-Vlast.org. Tedy uskupení, které ministerstvo vnitra vnímá jako jednu ze sedmi extremistických organizací hodnou pozornosti.  A zmiňuje ji i poslední výroční zpráva o extremismu.

Radnice transparenty nechala obratem odstranit. Letáky se stejným textem se ale dostaly i do schránek jednotlivých bytů.

„O skupině a její činnosti víme. Momentálně nenaplňuje znaky trestného činu, situaci však monitorujeme,“ uvedla mluvčí kroměřížské policie Simona Kyšnerová.

V minulosti už její členové třeba polévali mešitu v Praze vepřovou krví.

„V Bystřici chystáme i další akce, spadá pod naši moravskou skupinu,“ upozornil Tomáš Nový z pražské centrály Pro-Vlast.

Blok proti islámu chce na diakonii podat trestní oznámení

Oznámení Diakonie Českobratrské církve evangelické, že chce ubytovat ve městě čtyři až osm rodin azylantů, ale vyprovokovalo i spolek Blok proti islámu. Ten vyrostl z facebookové skupiny Islám v České republice nechceme a stojí třeba za instalací zkrvavené figuríny na několika místech v Praze. Představovat měla hříšnice, které islamisté ukamenovali.

Krajská pobočka Bloku momentálně chystá několik trestních oznámení. Církev chce žalovat, protože podle ní chystá teroristický útok. Vyprovokovalo je, jak charita ve svém prohlášení zdůraznila, že pomáhá všem, bez ohledu na vyznání

A obviňují i stát - a to z přípravy znásilnění či vraždy. Té se podle spolku dopustí, bude-li přijímat uprchlíky, jež se hlásí k islámu.

„Může to znít směšně, ale tak to je. Musíme někde začít,“ potvrdil pro MF DNES jeden z představitelů Bloku proti islámu ve Zlínském kraji Pavel Dudr.

Své argumenty popsal v blogu, kde také zveřejnil otevřený dopis řediteli Diakonie i vládě. Žije ve Zlíně a příchod imigrantů do Bystřice mu v zásadě nevadí. Musí však jít o křesťany nebo lidi bez vyznání, kteří navíc zůstanou trvale pod dohledem i několik generací.

Plány na pomoc uprchlíkům nejsou reálné, říká starosta

„Všechno jsou to reakce na velmi neuvážené vyjádření Diakonie, která svůj úmysl s nikým nekonzultovala. Její plány nevidím jako reálné,“ mínil starosta Bystřice Zdeněk Pánek.

Upozorňuje také, že hotel plánovaný jako útočiště pro migranty není už delší dobu v provozu. „Kdyby hotel fungoval, možná jedna rodina by v něm uplatnění našla. On ale chátrá a zájem o něj není,“ připomněl Pánek.

Atmosféra ve městě zatím zůstává klidná, protesty obyvatel se nechystají. Vedení radnice je však trvale v kontaktu s policií.

Rozhodnutí Diakonie nemůže ovlivnit radnice ani kraj

Bystřice už má jednu problémovou ubytovnu, jež budí emoce. Vznikla z hotelu Podhoran v samém centru města před třemi lety. Od té doby v ní žije zhruba stovka Romů.

Majitel původně nabízel hotel k prodeji, s radnicí se však nedohodl na ceně, a proto v něm začal provozovat ubytovnu. Nyní vedení města jedná o odkupu dalšího velkého objektu, stojícího v Tyršově ulici, jenž by mohl skončit podobně.

Jde o budovu Střední školy nábytkářské a obchodní. Majitel, tedy kraj, ji nabízí za 8,9 milionu korun.

Kromě 19 malometrážních bytů, které mohou sloužit jako sociální či startovací, zde může najít zázemí i Charita a základní umělecká škola.

Do rozhodnutí, zda Diakonie nakonec hotel azylantům nabídne, radnice zasáhnout nemůže, stejně bezmocné je i vedení kraje. Stát zatím nenastavil v této otázce žádná pravidla.

Jisté ale je, že do Bystřice by mohli přijít cizinci až v okamžiku, kdy získají v zemi azyl, tedy nejdříve devět měsíců po příjezdu.