Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Máme obavu z afrického moru prasat z Maďarska, říká šéf veterinářů

  9:40aktualizováno  9:40
Když se před koncem loňského roku objevila první nakažená prasata mimo ohrazenou zónu na Zlínsku, znamenalo to, že se africký mor prasat může šířit dál a hned tak něco ho nezastaví. Ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád připouští, že by plošné zasažení Česka mohlo v důsledku znamenat i zdražení vepřového masa.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád k africkému moru prasat. | foto: iDNES.cz

Epicentrum nákazy je v severovýchodním Polsku a v pobaltských zemích, odkud se postupně šíří dál. Tušíte, kdy a kudy by se nemoc mohla přirozenou cestou dostat na území Česka?
Odborníci hovoří o tom, že divoká prasata nemigrují z Polska přímo k nám. Dostala se sice už k Varšavě, ale přirozenými koridory by odsud měla pokračovat spíš do Německa. Před pár dny nám ale Rumuni nahlásili, že u hranic s Maďarskem mají nové ohnisko nákazy u domácích prasat. Takže k nám by vedla přirozená cesta nákazy zřejmě z jihu, přes Maďarsko, Rakousko, Slovensko. Z toho máme větší obavu.

Zemědělský expert: Postavme kolem zóny plot

To, že se nákaza dostala mimo nedostatečně ohrazenou zónu, je chyba všech zúčastněných složek, hlavně veterinářů a krajských politiků. Oblast měla být pořádně oplocená a hermeticky uzavřená, jak jsem původně navrhoval (čtěte rozhovor z července: Zlínsko oplotit a divočáky vystřílet, radí expert). A pořád to ještě platí.

Teď bych zmonitoroval výskyt divočáků a rozšířenější zónu bych oplotil. Podle mě je nakažených kusů mimo ohrazenou zónu více. Navrhuji postavit pevný plot bez podezdívky, ale zabudovaný do půdy.

Cena za materiál by byla kolem 5 milionů korun. Výstavba by trvala asi 14 dní. Z takto oplocené oblasti by se žádné prase nedostalo ven. Pak bychom divoká prasata zlikvidovali intenzivním odlovem.

Všichni vědí, že pachová zradidla nefungují po 48 hodinách ani na srnčí zvěř, natožpak na kance. Když je ve stresu, proběhne elektrickým ohradníkem, ale i pletivem, kterým se oplocují lesní školky. Pokud území neoplotíme, jak navrhuji, tak reálně hrozí, že se nákaza rozšíří do dvou tří měsíců po celé Moravě, protože prasata budou migrovat.

Může to zlikvidovat malé chovy domácích prasat a zůstanou jenom velké chovy, což by ale neměl být náš cíl. Malochovy je naopak třeba podporovat. Elektrické a pachové ohradníky šíření nákazy nezabrání, nemají na to žádný vliv.

Nakažení divočáci zůstávali na jednom místě, protože měli dost žrádla. Pak se ale dali do pohybu, což dnes vidíme. Kdybychom území oplotili už loni v červenci, tak teď máme jistotu, že se nákaza ven nedostane. Kdyby úředníci a politici respektovali moje návrhy, byl by problém dávno vyřešený.

František Havlát, zemědělský expert

Proč by se prasata neměla dostat z Polska přímo k nám?
Je to dané tím, jaká je tam krajina. U nás žijí divočáci téměř všude, ale existují i místa, kde je jich méně nebo tam nejsou skoro vůbec. A tak je to i v Polsku.

Jak rychle mohou divočáci nemoc roznášet?
Někde to byly dva kilometry za rok, jinde zase 20 nebo 50 kilometrů za rok. Ukazuje se ale, že hustota populace divočáků nemá na šíření nákazy vliv. V Rusku je jedno prase na sto kilometrech, a přesto nemoc postupuje.

Kdy by se tedy mohla nákaza dostat do Česka?
Zadal jsem si na internetu vzdálenost z místa nákazy v Polsku na hranici s Německem poblíž Česka, bylo to kolem čtyř set kilometrů. Kdyby se nemoc šířila rychlostí 20 až 50 kilometrů, trvalo by to tak osm let. Problém ale je, že se africký mor prasat šíří hlavně skokově – když se na tom podílí člověk. Tak se dostal i do České republiky nebo k Varšavě. I člověk má na nákazu vliv, může ji klidně šířit dál třeba ze Zlínska, i když to nebude jeho úmysl.

Kromě člověka a divočáků mohou nemoc přenášet i ptáci či další zvířata?
Hovoří se o tom, že by to mohli být draví ptáci, krkavci, případně hlodavci. Prokázáno to ale nebylo.

Co můžeme udělat pro to, aby nás nákaza nezasáhla plošně?
Musíme se vzájemně informovat a dělat osvětu. To je tak všechno – pohyb lidí, zvířat ani zboží nezastavíte. Nemá to řešení. Aktuálně máme jasně definované podmínky pro chov prasat, jestli ale někdo přiveze nákazu ze zahraničí, tak s tím nic nenaděláme. Pak je to jen smůla nebo štěstí. Zákazy dovozu potravin ze třetích zemí jsou všude, ale zdaleka ne všichni je dodržují.

Máte na mysli dovoz svačin?
Ano. Někdo si ji udělá v zemi, kde je africký mor, a použije špek, který nebyl tepelně ošetřený. Pak ho tady vyhodí, protože mu nebude chutnat. A když ho najde prase, je vymalováno.

Zbyněk Semerád

Je absolventem Vysoké školy veterinární v Brně.

Po několikaletém působení v zemědělských podnicích a praxi soukromého veterinárního lékaře v letech 1995 až 1999 vykonával funkci hlavního inspektora pro epizootologii a ekologii na tehdejší Městské veterinární správě v Ostravě.

Od roku 1999 pracoval v různých funkcích na ústředí Státní veterinární správy ČR v Praze.

Od roku 2016 je jejím ředitelem.

Co by nastalo, pokud by nákaza zasáhla plošně celou zemi?
Nebudeme už instalovat ohradníky a zakazovat vstupy do lesů, ale budeme řešit, jak dohledávat uhynulé divočáky a jak ohlídat chovy domácích prasat, aby se nemusela všechna utratit. Chovatelé by museli splnit přísná opatření – mít dvojí oplocení, hygienickou smyčku a podobně. Měli by na to 14 dní, měsíc. A pokud by to nesplnili, tak by skončili. Velkochovatelé už si to uvědomují a chovy zabezpečují.

Co by plošné rozšíření znamenalo pro běžné lidi? Zdražilo by se třeba vepřové maso?
Lidé by věděli, že musejí hlásit uhynulé kusy divočáků. Ale možná, že by to ignorovali. Pokud jde o zdražování, tak to se dá těžko říct. Kdybychom ale museli utratit obrovské množství domácích prasat a byl by nedostatek masa, jeho cena by šla nahoru.

Mnoho lidí ze zamořené oblasti kritizuje opatření proti zastavení afrického moru. Podle nich se měla prasata už dříve vystřílet v lokalitě obehnané silným plotem. Jak se na situaci díváte zpětně, udělal byste něco jinak?
Spíše jsme měli se střelbou ještě týden počkat. Ve Hvozdné či v Lužkovicích bylo padesát šedesát mrtvých kusů prasat, ale ta neuhynula během týdne. Odborníci v Bruselu zjistili, že v hodně promořené oblasti prasata hynou dva měsíce. Území navíc nemůžete úplně oplotit, když v něm žijí lidé. Kdyby to bylo uprostřed vojenského prostoru, bylo by to jiné. Jde i o legislativu, ploty by byly na cizích pozemcích. A jestli bychom je přece jen postavili, tak bychom druhý den mohli zjistit, že nakažení divočáci jsou i z druhé strany. Za svými rozhodnutími si stojím.

Nakažení divočáci už se dostali za elektrické a pachové ohradníky. Není to důkaz, že opatření nezafungovalo?
Když jsou kanci v říji, tak je skoro nic nezastaví. To jsme věděli. Prasata se ale z ohrazené oblasti dostala ven pouze na jednom místě. Pokud bychom ohradníky neměli, mohlo to být třeba na deseti. Když bychom o všem pochybovali, tak bychom nemuseli dělat nic a nákaza by se rozšířila po celé zemi jako v Litvě či v Lotyšsku.

Může se nákaza ze Zlínska šířit dál? A neuvažujete o posunutí ohradníků?
Možnost, že se bude šířit, tady je vždycky. Byli bychom rádi, kdyby to tak nebylo. Poslední zastřelené a nalezené kusy nakažené nebyly, ale nemoc je infekční až půl roku. O posunutí ohradníků uvažujeme, avšak zatím je necháme tam, kde jsou.

Takže se nedá vyloučit, že se nákaza dostane brzy třeba do Brna?
Může se dostat do Prahy i do Karlových Varů, pokud není stoprocentní bariéra. Proto chceme, ať se oplocují dálnice. Ale jsou tam mosty, koridory pro zvěř. Dálnice nejsou neprodyšně uzavřené a ani to nejde.

Autor:



Nejčtenější

Muž ve Zlíně ubil sousedova jorkšíra smetákem. Pořád to hulákalo, říká

Soused zabil seniorovi psa

Čtyřicetiletý muž ve Zlíně ubil sousedovi psa smetákem. Policii se přiznal a řekl, že mu došla trpělivost se štěkáním...

Jihlava - Zlín 1:1, drama o záchranu, v poslední minutě srovnal Ikaunieks

Zlínský brankář Zdeněk Zlámal čelí jihlavské šanci, v níž se ocitli Martin Nový...

Zlínští fotbalisté byli vteřiny od důležitého vítězství, které by je posunulo blízko k záchraně v první lize. V páteční...



Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů

Uherské Hradiště bylo v 50. letech místem, kde dozorci brutálně týrali...

Její zdi nikdy nebyly místem radosti. Události po komunistickém puči v roce 1948 ale uherskohradišťskou věznici...

V domově našla kancelář ombudsmana utlumené seniory, ředitel to odmítá

Domov pro seniory ve Zlíně na Burešově.

Kancelář ombudsmana zjistila vážná pochybení v provozu zlínského Domova pro seniory na Burešově. Klienti údajně...

Po čelní srážce dvou motocyklů jeden skončil v lese. Řidič nepřežil

Devětadvacetiletý motocyklista nepřežil u Horní Lhoty na Zlínsku čelní střet s...

Devětadvacetiletý motocyklista zemřel při srážce dvou motorek nedaleko Horní Lhoty na Zlínsku. S druhým strojem se...

Další z rubriky

Kvůli pseudomoru na Zlínsku není důvod k panice, říká šéf veterinářů

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád k africkému moru...

Kvůli pseudomoru, který minulý týden napadl slepice malochovatele v Šanově na Zlínsku, by mohly některé země mimo EU...

V domově našla kancelář ombudsmana utlumené seniory, ředitel to odmítá

Domov pro seniory ve Zlíně na Burešově.

Kancelář ombudsmana zjistila vážná pochybení v provozu zlínského Domova pro seniory na Burešově. Klienti údajně...

Zakázané kvízomaty našli celníci v jedenácti hospodách v kraji

Nelegální kvízomaty zadržené při celorepublikovém zátahu celníků.

Zlínský kraj a Praha. To jsou regiony, kde se při zátahu podařilo odhalit nejvíc barů a hospod s nelegálními kvízomaty....

Jobs Contact
Materiálový specialista (od 35.000 Kč)

Jobs Contact
Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Kraj Vysočina, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Zlínský kraj, Praha

Najdete na iDNES.cz