Když Petra přijela do náhradní rodiny k Mírovi (53) a dětem Tereze (14) a Matymu (9) do jejich velkého rodinného domu, žila na chvíli v naději, že to bude příjemná dovolená a odpočine si od svých dvou dcer (7 a 1,5).
Podle manuálu pochopila, že s Lenkou, paní domu, tu všechno stojí a padá, včetně provozu restaurace, která je živí. Na ní bylo se postarat o syna, dovézt ho do školy, zajistit nákup pro restauraci, uklidit domácnost, uvařit, posekat zahradu, a to netušila, že bude ještě obskakovat Míru. Ten pracuje jako počítačový grafik, ale jak Petra zjistila, je často unavený, a tak jen leží doma, pije kafe nebo pivo a nechává se obskakovat.
Petra se pokusila Míru zapojit a opatrně mu ukazovala, kde je jaký binec. Doufala, že Míra si alespoň po sobě začne uklízet, ale mýlila se. „Když někde vidíš binec, tak to můžeš hned uklidit, nečekej, až to udělám já,“ nabádala ho.„To já právě čekám,“ vtipkoval Míra, kterému postupně začalo docházet, že jeho Lenka je nesmírně pracovitá.
„Je od Lenky zvyklý, rozmazlený, třeba dopije pivo a nechá plechovku na stole. Lenka ho obskakuje,“ zjistila Petra. A dodala, že ani děti nebudou do života připravené, když si jen mají uklízet svůj pokoj. „Já už od první třídy musela vyluxovat, mýt nádobí, odnášet odpadky.“
Když musel Míra zastoupit Lenku i jako provozní v restauraci, nemohl uvěřit, co všechno musí jeho žena zastat. Po pěti dnech, kdy se Petra snažila Lenku nahradit, si nastavila svoje pravidla. Mírovi dala hned několik úkolů. Měl řeči, nechtělo se mu, ale posekal zahradu, i když to nikdy dřív nedělal, naučil se dávat nádobí do myčky, a dokonce si nechal vysvětlit, jak se pouští.
„Obě vlastně chtějí to samé, ale Petra si o pomoc řekne a Lenka má tendenci se o nás starat se vším všudy. Přitom já bych jí rád pomohl,“ nechal se Míra slyšet.
V den, kdy si Míra pozval kamarády na zahradní párty a Petra musela připravit pohoštění, už měla všeho dost. Míru požádala, aby sklízel ze stolu nádobí. „Já připravila pohoštění, ty se starej o hosty.“ Jenomže podle Míry není hned nutné odnášet každý prázdný talířek zvlášť, a tak ho Petra trošku „řídila“.
„Ve finále sekám trávu, starám se o lidi, uklízím nádobí. Já myslel, že mi Petra pomůže a ne že mě bude s každým talířkem posílat, jak malého kluka,“ rozčiloval se a Petře, která na velkou společnost není zvyklá a nebavila se, ruply nervy.
„Měl jsi jen odnést talíře do myčky! Já ráno vstanu, udělám snídani, odvezu ti syna do školy a co ty? Ty jsi rozvalený na gauči, maximálně si uvaříš kafe. Včera jsi poprvé šel do kanceláře pracovat, jinak jsi děsně unavený. V jednu si načepuješ první pivo a Petro, potřebuji zajet pro kluka, Petro sem, Petro tam,“ zvyšovala hlas až křičela na Míru před návštěvou. „To je zbytečná debata. Měla bys přemýšlet,“ naštval Petru ještě víc.
„Já mám přemýšlet? Víš jak musí být Lence, když je tu na všechno sama? Měl bys jí sám od sebe pomoct,“ marně se mu snažila otevřít oči, a když nic nezabíralo, přitvrdila: „Třikrát jsem po tobě sbírala po zemi špinavé spodní prádlo. Můj chlap by si nedovolil chodit doma před cizí ženou v županu. Nebyl to zrovna příjemný pohled na to, co máš mezi nohama.“ Pak se vyplakala do kamery: „Já tady lítám jak kretén od rána do večera a on tu akorát dřepí na prdeli a nic nedělá, jen chlastá.“
A Míra? „Její mentální kondice není úplně v ideálním stavu,“ prohlásil a rozhodl se raději mlčet.
„Lítám tu od rána do večera a ty jen ležíš,“ vyčetla Petra náhradnímu manželovi.
Druhý den měli naplánovaný společný výlet a mluvit začala Petra. „Zvládneme ten zbytek dní spolu?“ „Já s tebou ne, protože jsi zákeřná. Dělej si svojí práci, já si budu dělat svojí. Vydržím to, člověk vydrží i amputaci nohy, člověk vydrží všechno. Hodila jsi do pléna věci, které jsou nepravdivé, prostě jsi mě naštvala,“ byl Míra uražený a na plánovaný výlet na hrad šla tedy Petra jen s oběma dětmi.
„Myslel jsem, že jsem mnohem snášenlivější. Třeba se ráda hádá!“ uzavřel kapitolu, zatímco Petra si uvědomila, že na svého Dominika vždycky nadávala, že je líný. „Bylo to jen v mé hlavě. Vím, že pomáhá a hodně. Jsem uštěkaná a uvědomila jsem si, že nebýt hádek, které jsem vyvolávala, jsme měli vlastně perfektní vztah,“ zpytovala svědomí.
Pro Míru bylo ji v těch deset dní očistcem, jak prohlásil. „Vždycky jsem věděl, že Léňa strašně maká, ale nevěděl jsem, že tolik. Jsem rád, že jsem si mohl kousnout do toho jablka a bylo sakra kyselé. Měli bychom já i děti víc doma zabrat.“
Nemastnej, neslanej...
Pracovitá Lenka, která si na deset dní vyměnila rodinu s Petrou, se ocitla ve dvoupokojovém bytě v Kladně. Místo provozu restaurace, svého velkého domu se zahradou a dvou větších dětí dostala na starost jen malý byt a dvě Petřiny dcery, sedmiletou Vanesu a osmnáctiměsíční Patricii.
„Nebylo jednoduché přijít v 17 letech do rodiny a starat se a poslouchat, že je na mě stará a já na ni mladej,“ přiznal se na začátku do kamery teprve jednadvacetiletý designér Dominik, který byl pro Lenku tvrdým oříškem.
„Na tak mladého kluka je úplně nemastný, neslaný, nezeptá se na nic, sám nic nevypráví, jak se měl v práci, takhle se ve 21 nedá žít, to na něj brzy přijde druhá míza. Jsem unavená z toho, jak se nic neděje,“ stěžovala si aby se zabavila, odháněla Dominika od práce. „Je jí tu málo, tak vařím, peču, nikdo to nejí, neumím nic nedělat. Cítím se tu jak ve vězení za trest, čekám, až se projeví, jak doopravdy žijí, ale jestli takhle, tak to je nuda.“
Po pěti dnech vzala Lenka události do vlastních rukou a navrhla, že půjdou na kolečkové brusle, do kina, zkusí virtuální realitu a jeden den se bude o všechno komplet starat Dominik sám. „Abys viděl, co je mateřská,“ vysvětlila.
Petra žije s o devět let mladším přítelem.
Na bruslích byl Dominik jako doma. Jedenáct let hrál hokej, do toho fotbal, florbal, tenis. „A teď jsem táta od rodiny a musím skloubit čas s tím, co chci dělat. Pořádně na bruslích jsem byl před čtyřmi lety a měl jsem o 40 kilo méně.
Zdálo se, že se Lence Dominika podařilo „rozhýbat“. „Je to fakt o rodině a jde o to prožít život, ne přežít,“ souhlasil po dnu plném zážitků. Jenže další dny už byla malá Patricie zpět od babičky, dny se vrátily do zajetých kolejí a na Dominika i Lenku přišel smutek. „Odjížděla se slovy miluji tě navždy, tak aby nepřijela s tím, že už nikdy. To mě úplně žere zevnitř. Mám strach, což není obvyklé,“ přiznal Dominik. „Bude mě mít Míra pořád stejně rád?“ ptala se Lenka sebe sama. „Jsem rozebraná, člověk z toho úplně zcvokne.“
Dominikovi došlo, že starost o dvě děti a domácnost není jen tak. „Je mi Petry upřímně líto. Zlatá dřina v práci, tam když člověk něco udělá, tak je to za ním vidět. Tady, když něco udělá, tak to může za deset minut dělat znovu. Celá výměna je jak povinná četba ze základky,“ vyhodnotil svou desetidenní zkušenost s tím, že nechce, aby Petra dělala něco jinak. „Změnit bych chtěl sebe, asi jsem nebyl ideální partner, pokusím se jí to vynahradit.“
Absolutno má další hranice
Setkání obou párů začalo líčením hádky Petry s Mírou na zahradní párty, Lenka si pak posteskla, že je psychicky unavená, zničená. Přiznala, že jí vadilo, že v Kladně se nežije a musela Dominika vytrhávat z jeho letargie. „My žijeme, vy přežíváte. Musela jsem jim ukázat, co v Kladně vůbec mají za možnosti, kam vyrazit.“
„Vzalo mi to deset dní života s někým koho miluji, ale dalo 20 let života s někým koho miluji,“ řekl Dominik a spokojeni byli nakonec všichni. „Míra mi strašně chyběl jako kámoš, partner, jsem spokojená ženská,“ řekla Lenka a s vyznáním přišel i její partner Míra.
„Myslel jsem, že se dotýkám absolutna s tím, jak strašně Léňu miluji a ve finále jsem zjistil, že to absolutno má další hranici a miluji ji ještě mnohem víc. Jsme skvělá rodina, mám rád svou ženu a budu jí víc pomáhat. Byl bych hloupý, kdybych si z těch deseti dnů nevzal vůbec nic," řekl.
