Slavnostní jízdě předcházela ranní mše. Poté královská družina i s králem jela na obecní úřad, kde starosta jízdu symbolicky povolil. A kolem poledne se vlčnovský král vydal na vyzdobeném koni se svým doprovodem do ulic Vlčnova. Oslavami žil celý Vlčnov, do pestrobarevných krojů se oblékla nejen královská družina, rodina krále, ale i řada sousedů.
Kluci nikdy nepojedou na motorkách, říká o jízdě králů exstarosta Vlčnova |
Mít krále v rodině je prestiž, přináší to však i mnoho příprav a starostí, ať už je to výroba krepových ozdob, nachystání krojů či napečení tradičních vdolečků a zákusků. Chybět nesmí ani tekuté pohoštění v podobě vína a slivovice. Rodina Šobáňova má s touto tradicí dlouholeté zkušenosti - králem byli už dva starší Filipovi bratři i jeho tatínek.
„Je to na přípravu náročné, spoustu věcí si připravíme sami za pomoci rodiny a hlavně kamarádů a známých, bez těchto příznivých duší by to nešlo,“ řekl dnes otec krále Petr Šobáň.
Nový vlčnovský král navštěvuje osmileté gymnázium v nedalekém Uherském Brodě. Jeho velkým koníčkem je tanec, soutěží ve standardních a latinskoamerických tancích. Ve své nové roli se představil už v lednu na krojovém plese, při velikonoční obchůzce, krále s družinou čekala i stavba máje.
Na Jízdu králů musel pilovat hlavně jízdu na koni, výhodou pro něj bylo, že královský bělouš byl ustájen na rodinné farmě jeho rodičů. „Na koních trénoval, chodil jezdit. Koně se nebojí, vysedne na něj, nemá s ním problém,“ podotkl Petr Šobáň. Dodal, že i podle jeho zkušeností naopak držení papírové růže v puse natrénovat dopředu nelze.
V roce 2008 byl králem Šobáňových syn Petr, v roce 2014 František. Zásadou podle otce Šobáňa však vždy byl souhlas synů. Rodina má pro tuto čestnou funkci ještě jednoho potencionálního adepta. „Máme ještě jednoho syna, Filipova desetiletého bratra. Máme celkem pět synů a tři holky, jsme trochu početnější rodina,“ dodal s úsměvem Petr Šobáň starší, který sám v čele průvodu projel obcí v roce 1985.
Zvyk z pohanských dob
Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází zřejmě již z pohanských dob. Chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem.
Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Od roku 2011 je Jízda králů zapsaná na seznam UNESCO. Vlčnovská jízda je nejznámější, další se konají v Kunovicích a Hluku na Uherskohradišťsku a ve Skoronicích na Hodonínsku. Jediná vlčnovská se, pokud to okolnosti dovolují, jezdí každoročně. Od roku 1909 obec zažila 96 králů.
