Při průměrné denní spotřebě 87 litrů na obyvatele se zvednou náklady čtyřčlenné domácnosti o 234 korun měsíčně, tedy o 2 811 ročně.
Zatímco tehdy se zvýšení ceny přičítalo vstupu soukromého subjektu, teď jsou důvodem drahé energie. „K navýšení ceny vodného a stočného došlo především vlivem skokového nárůstu nákladů společnosti, jako jsou energie, chemikálie, stavební práce, materiály a další,“ konstatovala mluvčí Vodárny Zlín Markéta Bártová.
Na Vsetínsku a Kroměřížsku se voda zdražuje také, ale pouze o 15 procent. Navíc je tam levnější. Ve Vsetíně bude stát kubík 105 korun, v Kroměříži 106.
Na Zlínsku byla voda dlouhodobě jednou z nejdražších v zemi, v posledních letech se ale dostala pod celorepublikový průměr, ačkoli v regionu byla stále nejdražší. Od roku 2013 se její cena zvyšovala maximálně o 4 procenta, a to jen v posledních dvou letech.
„Bohužel jsme v době, kdy se všechno zdražuje bez toho, abychom to mohli ovlivnit. 23 procent je o něco vyšší číslo, než bude výsledná inflace, ale je to o energetické náročnosti daného odvětví,“ řekl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).
„Cena vody na Zlínsku se zvýšila v celostátním měřítku průměrně. V absolutní hodnotě je spíše podprůměrná a hluboko pod regulovanou maximální hodnotou sociálně únosné ceny,“ poznamenal předseda představenstva Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín Svatopluk Březík.
V regionu funguje od poloviny roku společnost Vodárna Zlín, kterou ze 75 procent vlastní VaK Zlín, jejichž akcionáři jsou především města a obce, a z 25 procent Moravská vodárenská, která je součástí koncernu Veolia. Ten od roku 2004 zlínské vodárny provozoval, kvůli čemuž se vedly i soudní spory. Skončily, když letos vznikla nová provozní společnost Vodárna Zlín. Kritici říkali, že oproti původnímu modelu nebylo v tom novém dáno, že se cena vody může zvýšit maximálně o inflaci.
Energie rostou o 120 procent
„Stalo se přesně to, na co jsem upozorňoval. Je to zrada na lidech, kteří už tak trpí inflací,“ reagoval zlínský opoziční zastupitel Pavel Sekula (SPD). „Za normálních okolností umožňoval předchozí model zdražení maximálně o inflaci, a ta je pro toto období zhruba 15 procent. My zdražujeme o téměř dalších 10 procent; je to důsledek nového systému,“ je přesvědčený.
Podle Březíka se v případě zvýšení oprávněných nákladů mohlo zdražovat i dříve více než o inflaci. „Pokud by VaK nepromítl zvýšení nákladů do ceny vody, nutně by podinvestoval obnovu vodovodů a kanalizací do budoucna,“ tvrdí.
Zástupci vodáren odmítají, že by zdražování souviselo se vznikem nové společnosti. „Cenu neovlivnil přechod na novou společnost, vychází z reálných nákladů,“ souhlasí Korec.
A jaká je řeč čísel? Náklady Vodárny Zlín na energie se v kalkulaci na příští rok zvýší o více než 120 procent, z 32 na 73 milionů korun. Náklady na služby, mezi něž patří i platby za čistírnu odpadních vod v Otrokovicích, která je v soukromých rukou, půjdou nahoru o téměř 40 procent, z 93 na 128 milionů.
Další výdaje podniku na mzdy, provoz, i pokud jde o zisk (zvýšit se má jen o 4 procenta), jsou nižší než inflace.
Zdražení vody má odvrátit krach vodáren
„Nešlo to udělat jinak, než že se do ceny vody promítnou náklady. Model je správný, ale bohužel energie vyletěly v násobcích nahoru,“ zmínil náměstek hejtmana a člen představenstva VaK Zlín David Vychytil (ANO).
Ten ještě letos v květnu odmítal, že by se cena zvýšila více než o inflaci. „Nikdo nečekal, že to tak bude,“ říká dnes s ohledem na rostoucí ceny elektrické energie. Podle něho nebyla jiná možnost než zdražení, aby Vodárna Zlín nezkrachovala.
Sekula hrozbu krachu odmítá. „Ceny energií se na ceně vodného a stočného podílí zhruba 14 procenty. Hlavní důvod je, aby vyšla platba Veolii,“ míní.
Moravská vodárenská vložila do Vodárny Zlín majetek, za který má od VaK Zlín dostat do roku 2029 zaplaceno 142 milionů korun. V případě, že by měl provozní podnik nižší zisky, mohlo by to být méně. Korec říká, že si Veolia příjem zajistí prostřednictvím odpisů majetku.
„Podle akcionářské dohody mezi VaK Zlín a Moravskou vodárenskou může VaK Zlín uplatňovat finanční sankce za nesplnění předem daných kritérií, například nesplnění plánu oprav a údržby, pořízení smluvních investic i nedostatečných dividend pro VaK Zlín,“ dodal ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.
