Prohlídky zavedou zájemce do soukromého světa Miroslava Zikmunda. Projdou se po úzkém vrzajícím schodišti, uvidí koupelnu s původním masážním sprchovým koutem, osobitou a do detailu „vychytanou“ pracovnu, dominantní knihovnu zaplněnou do posledního místa i spoustu exotických předmětů, sošek, obrazů a map.
Dům cestovatele, ve kterém prožil 70 let, je už sám o sobě důkazem bohatého a nevšedního života svého majitele. Od jeho smrti v prosinci loňského roku se ve vile téměř nic nezměnilo. A tak by to také mělo zůstat. Veřejnosti se otevře poprvé po 90 letech soukromého užívání.
 |
„Snažíme se tady uchovat život. Ani Miroslav Zikmund nechtěl, aby z domu bylo muzeum. Považoval za svůj životní úkol otevírat svět lidem. Naším úkolem je teď na oplátku otevřít jeho dům světu,“ vysvětlil majitel vily a předseda Nadačního fondu Zikmundova vila Čestmír Vančura.
První komentovaná prohlídka pro veřejnost se uskuteční v září. V rámci pilotního provozu se zatím počítá s otevřením jeden den v měsíci, kdy se ve vile vystřídají čtyři skupiny po šesti lidech.
„Nastavili jsme to zatím takto, protože si potřebujeme zjistit, co tento komorní prostor unese, co zvládneme personálně my. Vstup bude možný po rezervaci předem,“ upozornila ředitelka fondu Magdaléna Hladká.
I když zájem bude zřejmě větší, masovému zpřístupnění se zástupci fondu brání. „Potřebujeme tady zachovat intimitu a přiměřenost. Rozhodně nechceme stovky návštěv denně, to by odporovalo i tomu, co si přál Mirek,“ zdůraznil Vančura.
Fond připomene mořeplavce Thora Heyerdahla
Zpřístupnění vily, která je kulturní památkou, je možné už v letošním roce i díky finanční podpoře z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP). Přispívá do nich Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Projekt Zikmundovy vily má navíc významné partnery v norském Muzeu Kon-Tiky a zlínském Technologickém inovačním centru. Uspěl mezi dalšími 37 žádostmi, ze kterých podporu dostalo 15. Do Zlína se podařilo získat 3,5 milionu korun.
Muzeum Kon-Tiky přibližuje mořeplavce a etnografa Thora Heyerdahla, který odstartoval své putování po světě v roce 1947, stejně jako dvojice Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.
Čeští inženýři tehdy zamířili do Afriky a Jižní Ameriky, norský dobrodruh se vydal na moře v balzovém voru, aby světu ukázal, že národy Polynésie a Jižní Ameriky byly v prehistorických dobách propojené. Později se s Miroslavem Zikmundem setkal osobně.
„Obě výpravy měly společný vedlejší cíl: sblížit lidi tím, že nám přinesou příběhy ze svých cest. Proto je pro nás z muzea Kon-Tiky velkou ctí začít spolupráci a přátelství s nadačním fondem ve Zlíně,“ popsala vnučka Thora Heyerdahla Liv Heyerdahlová, která nedávno navštívila Zlín v rámci festivalu Neznámá země.
Setkávání „na koži“ pokračují
Celý projekt směřuje k tomu, aby dům nabízel kulturní program. Kromě prohlídek se proto budou ve vile konat pravidelné besedy například na téma architektury a různých osobností. Pokračovat by mělo i tzv. setkávání na koži, které zavedl už Miroslav Zikmund a zval si domů své přátele a hosty. Nadace chystá také výstavy o cestovatelské dvojici v Oslu, naopak ve Zlíně by se měla uskutečnit výstava o Thoru Heyerdahlovi.
O prohlídku jedinečného prostoru, který na Zikmundovu žádost v 50. letech přestavěl architekt Zdeněk Plesník, by neměli přijít ani lidé se zdravotním handicapem. A to přesto, že vila není bezbariérová. Umožní jim to 3D prohlídka, o kterou se postará Technologické inovační centrum.
„Chceme tento dům nasnímat v takovém rozlišení, aby každý virtuální návštěvník cítil, jak se tady žilo, jak je dům členěný, jak vypadá, jak je zasazený do zahrady, jak funguje v kontextu sousední Hanzelkovy vily. A věrně podat informace o mobiliáři i běžných denních předmětech,“ řekl jednatel zlínského centra Lukáš Trčka.
Zatím jsou veškeré informace o dění v Zikmundově vile přístupné na sociálních sítích. Časem přibudou i webové stránky.
