Nová bílá fasáda rozlehlých budov svítí uprostřed hanácké vesnice vedle historické tvrze. Velkolepá rekonstrukce hospodářského dvora v Rymicích je u konce.
V posledních týdnech se tu pilně pracovalo - vznikla nová expozice, pokladna i zázemí pro návštěvníky, konzervátoři ošetřili řadu historických skvostů. Vše proto, aby se před pár dny mohl historicky cenný komplex budov z 18. století otevřít návštěvníkům.
„Je to vyústění našeho několikaletého úsilí a představení vůbec největší investiční akce, kterou jsme dělali,“ říká ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková.
 |
Právě muzeum se do opravy památky před dvěma lety pustilo. V té době byl areál v bídném stavu. Investiční technik muzea Pavel Klíma ho popisuje jako katastrofální: „Na jedné straně byla část střechy zřícená, na dvou místech byly propadlé stropní klenby, do stavby desítky let zatékalo,“ přiblížil.
Stavební firma musela v první řadě zabránit zborcení objektů, velmi náročné bylo i odvlhčení a instalace vzduchotechniky. „Budovy bylo nutné staticky zajistit, opravit krovy, udělat nové přípojky sítí, terénní a sadové úpravy,“ shrnuje Miláčková. Rekonstrukce spolkla okolo 130 milionů korun, velkou část pokryla evropská dotace, přispěl i Zlínský kraj.
Vyřeší hned několik věcí současně. Jednak vrátí lesk kdysi bohaté obci, která však poněkud upadla do zapomnění. Pomůže sem také přilákat návštěvníky a oživit turistický ruch. A muzeu přinese nové pracoviště a depozitáře pro předměty, na které v Kroměříži nebylo místo.
Soubor historických staveb je unikátní
„Získáme tím především archeologický a etnografický depozitář. Jsme rádi, protože část archeologických sbírek je nyní uložena v Olomouci v Archeologickém centru, a budeme je sem stěhovat,“ připomíná ředitelka. Když se rozhlíží po malebném nádvoří mezi dlouhými stavbami, je z ní cítit hrdost.
„Myslím, že kdo tu byl ještě před pár lety, tak by to teď ani nepoznal. Tehdy tu bylo vše v havarijním stavu, ještě v roce 2017 spadla část střechy v objektu za námi,“ ukazuje.
Na první pohled to tak nemusí působit, ale podobný soubor budov jako v Rymicích je k vidění jen výjimečně. Areál sousedí s tvrzí, která tu stávala už v 16. století. Hospodářský dvůr původně využívali jezuité, kteří z výnosů z Rymic financovali svůj konvikt (sídlo s duchovním programem) v Olomouci.
V Rymicích přitom už funguje skanzen v podobě lidových staveb, které ukazují běžný život našich předků před více než staletím.
„Je to unikátní komplex, který je málokde vidět, a řekl bych, že svým významem vysoce převyšuje zdejší region,“ míní muzejní etnolog Petr Hlavačka.
Od Valdštejnova panství po JZD
Rymice bývaly významným sídlem. Vůbec nejznámějším šlechticem, který měl panství v držení, byl slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. „Spolu se Vsetínem a Lukovem ho vyženil od Lukrecie Nekšové z Landeka. Existují i zmínky o tom, že se mu tady velice líbilo.“
Zdejší obec vůbec zažila zajímavou cestu ke slávě a následnému pozapomnění. Místní lidé původně vzešli z chudých poměrů, během 19. století však selský stav na Hané díky změně výrobních technologií velmi zbohatl.
Expozice nově otevřeného hospodářského dvora v Rymicích (květen 2022).
„To bylo vidět na proměně vesnice, změnil se způsob bydlení, hodně domů připomínalo městské prostředí,“ líčí etnolog. „Až po kolektivizaci zemědělství tu selský stav zanikl a ves jako taková zase vstoupila do zapomnění.“ Samotný hospodářský dvůr v minulosti prošel řadou změn. „Byl seskládán z historických staveb, které nesou prvky barokní i klasicistní, poslední velká přestavba proběhla ve druhé polovině 19. století.“
Od 40. let minulého století však areál prakticky pouze chátral. Přispělo k tomu i JZD, které tu až do 70. let působilo. „Ještě v 80. letech byl v některých částech dobytek.
Družstva se pak sdružovala ve větší celky a některá pracoviště se rušila. Zdejší objekt pouze částečně staticky zajistili a uvažovalo se, že by tu vzniklo zemědělské muzeum,“ přibližuje Hlavačka.
Výstava ukazuje, jak se připravoval chleba
K tomu už nedošlo, až dnes na tyto plány částečně navázalo Muzeum Kroměřížska. V jedné části areálu vznikla expozice Od kvásku ke klásku zaměřená na jednu z nejdůležitějších potravin - chléb. Na panelech i historických předmětech ukazuje celý proces od přípravy půdy, setí, sklizně až po pečení chleba.
V této expozici najdou lidé spoustu tradičních nástrojů, jejichž názvy jim dnes mohou znít cizokrajně. Návštěvníci se například dozvědí, jak se vázala povřísla na róblu, míchalo těsto za pomoci kopistu nebo jak funguje mlátička obilí.
Tyto skvosty před instalací na výstavu prošly rukama restaurátorů, jejichž nová dílna je součástí areálu. „Jedním z hlavních předmětů je například secí stroj. Na tom se už čas výrazně podepsal, proto jsme v podstatě rozebrali na součástky. Každou zvlášť ošetřujeme a pak jej zase dáváme dohromady,“ popsal vedoucí konzervátor Muzea Kroměřížska Dušan Kočner.
Zároveň si pochvaluje i nové zázemí dílny. „Je to vhodné i v tom, že se dá přímo vyjít na venkovní dvorek, aby člověk nemusel stále dýchat výpary různých látek v uzavřeném prostředí.“
Skanzen v Rymicích (březen 2022)
V hospodářském dvoře vznikla také recepce a návštěvnické zázemí s prodejnou občerstvení.
I po slavnostním otevření čeká muzejníky stále kupa práce. Do jednoho křídla budou postupně stěhovat velké hospodářské stroje, které jsou momentálně umístěné v sousední konírně. V druhém křídle už čekají regály na tisíce předmětů určených pro archeologický depozitář. Jde o artefakty z nejrůznějších vykopávek, momentálně uskladněné v Kroměříži nebo v Olomouci. V následujících týdnech se však přemístí do Rymic, archeologové tu získají i novou dílnu.
Symbolem památek je chrpa modrá
Nově otevřené prostory hospodářského dvora se budou vhodně kombinovat s dalšími rymickými památkami, které mohou turisty udržet v obci klidně i celý den. Návštěvníci mohou nahlédnout do tvrze, která hostí expozici o životě na Hané nazvanou Brázdou času.
Starobylou atmosféru dotváří i několik původních chaloupek z přelomu 18. a 19. století, které jsou rozesety po okolí.
Čtyři z nich jsou součástí vesnické památkové rezervace, včetně někdejší panské kovárny se zahradou věnovanou tématu včel. K zajímavostem patří i dřevěný větrný mlýn holandského typu, který sem byl přenesen z nedalekých Bořenovic.
Důležitá je pro muzeum především spolupráce se školami, pro které jsou připraveny speciální edukační programy o včelách i bylinkách. „Mám velkou radost, že vzniklo nové přímé autobusové spojení z Kroměříže do Rymic. Od května až do září, denně včetně víkendů, jej mohou využít školy i návštěvníci,“ těší Miláčkovou.
Novinkou bude také představení loga rymických památek, které vychází z chrpy modré. Odkazuje na vysokou rostlinu s modrofialovými květy. V minulosti rostla v Rymicích na loukách a pastvinách, kde ji spásal hospodářský dobytek a koně.
„Věřím, že se nám život v Rymicích podaří oživit, protože si to zdejší obec rozhodně zaslouží. Máme velice dobrou spolupráci s panem starostou a víme, že obec má další plány, jak to tu ještě zatraktivnit,“ uzavřela ředitelka Muzea Kroměřížska.
Sýpku chtějí proměnit v kulturní sálPo zmodernizování areálu hospodářského dvora zůstane v Rymicích ještě jeden dluh. Nevzhledná rozpadající se budova bývalé sýpky, která stojí opodál. V ničem už nepřipomíná barokní historickou památku, která souvisela se zdejší tvrzí a dalšími objekty. Sýpka v minulosti sloužila jako cukrovar i ubytovna pro dělníky, teď už ale desítky let chátrá. „Ještě do revoluce byl v jedné části sklad civilní obrany, poté ale zůstala ladem. Ta druhá část chátrá ještě déle,“ popsal starosta Rymic Martin Bartík. V budoucnu by však tato budova měla přestat dělat ostudu a naopak má posloužit místním i turistům. Obec totiž plánuje její velkou rekonstrukci. „Nejvíce nás trápí společenský sál, čili celé horní patro bychom rádi využili pro velký a malý sál,“ naznačil starosta. V prostředním patře budovy je pak v plánu zřízení zázemí pro obecní úřad a posilovny s klubovnou pro spolky. „V přízemí pak počítáme s restaurací pro návštěvníky Rymic, také se skladovacími prostory pro kulturní zařízení a sociálním zařízením,“ vyjmenoval Bartík. Ten počítá, že nová muzejní expozice přiláká do obce více lidí, a proto jim bude potřeba poskytnout vhodné zázemí. Kdy se tak stane, však zatím není jasné. Rymice aktuálně chystají projektovou dokumentaci a jednají s památkáři. Problémem bude sehnat finance, protože odhadované náklady na rekonstrukci činí okolo 60 milionů. Rymice by proto chtěly požádat o dotaci určenou na obnovu brownfieldů. „Kdyby šlo všechno dobře, mohli bychom mít hotovo v roce 2024,“ doufá Bartík. Opravy by se v budoucnu měla dočkat i chátrající konírna, která je součástí hospodářského dvora, ale kvůli limitovaným výdajům nebyla součástí stávající rekonstrukce. Práce by v tomto případě vyšly na zhruba 15 milionů, větší část by chtěl Zlínský kraj pokrýt pomocí dotace a zbytek doplatit ze svého. V objektu konírny by měl vzniknout elektronicky a požárně zabezpečený depozitář velkých zemědělských strojů a odborné pracoviště konzervátorů. |
