Vláda tomu říká pracovní karanténa a také už schválila profese, kterých se bude týkat. Jde o zdravotníky a pracovníky v sociálních zařízeních. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se ale bude týkat menšího okruhu odborníků a zaměstnavatelé budou tuto karanténu využívat jen v nejnutnějších případech.
„Bereme to jako poslední možnost, krizovou variantu. Ale představit si to dokážu. Samozřejmě bychom se řídili doporučeními ohledně ochrany personálu i klientů a konzultovali to s hygienou,“ reagoval ředitel Domova pro seniory v Napajedlích David Libiger.
„V prosinci 2020 naším zařízením prošel covid a jednu chvíli jsem měl k dispozici jedinou sestru, bylo to velice nepříjemné. Byli bychom neradi, kdyby se podobná situace opakovala,“ zdůvodnil.
Novinka má pomoci tomu, aby kvůli nakažlivější variantě omikron nebyly ochromené důležité provozy a chod státu.
Ve Zlínském kraji je aktuálně přes šest tisíc nemocných s covidem, před necelým týdnem jich bylo o dva tisíce méně. Za týden přibylo na 100 tisíc obyvatel 552 nových případů, to je po Praze a Středočeském kraji třetí nejvyšší číslo v zemi.
Pozitivně testovaný zaměstnanec by musel pracovat v respirátoru, nejlépe izolovaně a po pozitivním PCR testu by musel nastoupit izolaci. „Pro zajištění provozu si i práci pozitivně testovaných dokážeme představit. Samozřejmě riziko nákazy by bylo vysoké, ale dodržováním všech doporučených protiepidemických pravidel je jistě možné ho významně snížit či minimalizovat,“ konstatovala mluvčí Baťovy nemocnice Renáta Večerková.
V Uherskohradišťské nemocnici mají s nedostatkem pracovníků zkušenosti. Už teď je 145 zaměstnanců v pracovní neschopnosti, z toho je 52 zdravotních sester a 30 sanitářů. Na oddělení leží 25 pacientů s potvrzeným covidem.
„Když přijde omikron, tak nebudeme začínat od nuly, ale s tímto počtem nakažených. Pokud bude i u nás tak silný, jako v jiných zemích, zásah bude obrovský. A pokud by všichni, kterých se dotkne karanténa, odešli domů, ohrozili bychom chod nemocnice a poskytování zdravotní péče,“ upozornil ředitel nemocnice Petr Sládek.
Zvažovaly se i další profese
Při pracovní karanténě by podle něj musel zdravotník důsledně dodržovat nastavená speciální opatření, nesměl by si například po celou dobu sundat respirátor, musel by pečlivě chránit okolí i pacienty a musel by se také stravovat odděleně. Konkrétní postup a opatření, kterými by se zaměstnanec v pracovní karanténě řídil, ale podle Sládka musí nastavit odborníci.
Vláda dříve zvažovala pracovní karanténu i u některých jiných profesí, jako jsou hasiči, policisté nebo třeba pracovníci v dopravě. Nakonec ale v těchto provozech opatření zatím platit nebude a přistoupí se k němu až v případě nutnosti.
Třeba hasiči by si při vysoké nemocnosti tímto opatřením zajistili alespoň minimální počet lidí ve výjezdových jednotkách a na operačním a informačním středisku.
„U denních příslušníků a zaměstnanců na ekonomickém úseku, v úseku kanceláře krajského ředitele nebo na oddělení stavební prevence a kontrolní činnosti bychom ale upřednostnili, aby pozitivně testovaný člověk zůstal v pětidenní domácí karanténě, čímž by se snížilo potenciální riziko nákazy ostatních kolegů,“ naznačila ředitelka kanceláře ředitele HZS Zlínského kraje Dagmar Sikmundová.
O zavedení pracovní karantény jednal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ministr vnitra Vít Rakušan i s hejtmany.
„Pokud mám někoho poslat na pracovní karanténu po pozitivním antigenním testu a někoho po pozitivním PCR do izolace, tak nechápu, jak to rozliším. Koho ponechám jen na antigenu a koho musím ještě poslat na PCR. Jestli to bude záviset jen na příznacích, tak zase nevíme, jestli to je rýma, kašel, teplota. Toto nikdo nestanovil a vidím v tom největší nepřipravenost k tomu, aby pracovní karanténa fungovala,“ shrnul hejtman Radim Holiš.
