Senát podle usnesení, které podpořilo 67 ze 72 přítomných senátorů, označil útok ve Vrběticích v roce 2014 "za akt státního terorismu vůči jednomu státu EU, a tím i za akt terorismu vůči celé EU.“
Horní komora také doporučila vládě projednat kauzu v Radě bezpečnosti OSN a orgánech NATO a EU či požádat členské země o podporu a pomoc. Vláda by podle Senátu měla využít „všech nástrojů a možností, které České republice členství v uvedených organizacích poskytuje“.
Senát podpořil dosavadní vypovězení 18 pracovníků ruského velvyslanectví, kteří byli identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb. Následný krok režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který na oplátku vypověděl z Moskvy 20 českých diplomatů, označili senátoři za eskalaci napětí.
Senátoři po čtyřhodinové debatě požádali vládu o to, aby zveřejnila informace o útoku ve Vrběticích v roce 2014, které nepodléhají režimu utajení, aby tím v maximální míře zabránila šíření dezinformací.
Senát také doporučil vládě, podobně jako v úterý Sněmovna, aby neoslovovala žádným způsobem ruské zájemce v souvislosti s přípravou stavby jaderné elektrárny nebo jiných prvků kritické infrastruktury. Po Ruské federaci by vláda měla podle Senátu vyžadovat finanční náhradu a odškodnění za oběti, materiální škody a likvidační práce po útoku.
České ultimátum Moskvě
Ruská federace má čas do čtvrtečního poledne, aby umožnila návrat všech vyhoštěných diplomatů na české velvyslanectví v Moskvě. Pokud to Rusko neumožní, nechá velvyslanec vyhostit tolik pracovníků, aby počty lidí na obou ambasádách byly rovné.
„Mezi prezidentem, předsedou vlády a mnou je v tomto shoda,“ dodal ministr zahraničí. Naopak Moskva podobné kroky odmítá. „Mluvit s Ruskem formou požadavků nemá perspektivu,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
