Začít má v pátek, členové Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Holešově tak mají kvůli přípravám napilno. Na výstavu Květiny za sklem, plánovanou v arkádách holešovského zámku, musí vyrobit velké množství suchých vazeb a další dekorace. V ideálním případě bude výstavě předcházet floristická soutěž a pak ji doplní i práce soutěžících.
„Dospělé floristky soutěžit budou, dodají hotové výtvory z vlastního materiálu. Co řešíme, je účast středoškoláků,“ uvedla předsedkyně svazu v Holešově Vlasta Čablová. Pro ty by měli k dispozici čerstvé tulipány a další rostliny. „Máme i dostatek prostoru, aby se nepotkávali,“ dodala Čablová.
 |
Výstava Květiny za sklem bude v pořadí čtvrtá, která se v unikátní galerii uskuteční. Arkády, obrácené do zámeckého nádvoří, sloužily jako výstavní prostor už dříve, návštěvníci jimi ale procházeli.
Bezpečnostní omezení v souvislosti se šířením koronaviru, která nebrala konce, však přivedla pracovníky Městského kulturního centra na myšlenku vystavit exponáty směrem ven.
První „bezpečná“ výstava se uskutečnila během adventu, kdy lidé obdivovali sbírku betlémů. Následovaly práce studentů Střední školy nábytkářské a obchodu v Bystřici pod Hostýnem a aktuálně je k vidění výstava Jaro v krajce. Nápadů na pokračování je dost.
Ve výstavní prostor se proměnily i ulice města, kam instalovali dlouhodobou výstavu připomínající 400. výročí narození holešovského rabína Šacha. Doplňují ji také obrázky žáků Základní umělecké školy F. X. Richtera.
Stejnou cestou jdou i další města ve Zlínském kraji. Například ve Zlíně jsou nyní k vidění práce žáků Základní umělecké školy Morava. Jako výstavní plochy využili pořadatelé výklady obchodů či restaurací v centru města.
Děti by mohly ztratit motivaci
„Málokdo si to uvědomí, ale největší nebezpečí u začínajících umělců je ztráta motivace, a tím i tvůrčí nápaditosti,“ upozornil jednatel ZUŠ Morava Jakub Severin.
Celoroční snažení žáků směřuje k tomu, že své práce předvedou na výstavě. Ty se ale v klasické podobě konat nemohou, a proto se hledají náhradní řešení.
„Pro motivaci žáků je výstava skutečně důležitá. Zároveň upozorňuje na to, že školy i za současných podmínek stále fungují,“ uvedla ředitelka ZUŠ Luhačovice Monika Slováková.
Využili proto lázeňskou kolonádu, prosklený vstup plovárny, vitrínu kulturního domu a několik obchodních výloh. Celkem čtrnáct míst zaplnily panely, z nichž každý obsahuje několik obrázků na konkrétní téma. Například portrét, architektura luhačovických lázní nebo svět zvířat.
Originální díla vyfotili a vylepili po městě
V Rožnově pod Radhoštěm už během zimy vystavili obrazy a zdaleka nešlo jen o neznámé autory. Jsou mezi nimi třeba litografie od Františka Kalivody, absolventa vídeňské akademie výtvarných umění nebo několik obrazů od Bohumíra Jaroňka, grafika, malíře a zakladatele skanzenu.
Rychlé šípy se utkávají s robotyKdyby tyto komiksy četl Jaroslav Foglar, asi by žasl. Slavného spisovatele by těžko napadlo, že „jeho“ Rychlé šípy se mohou zapojit do protinacistického odboje, utíkat před desperáty na Divokém západě, zachraňovat Řehoře Samsu z Kafkovy povídky Proměna nebo se po únosu z planety Země utkat v aréně s bojovými roboty. Tyto příběhy inspirující se legendárním komiksem jsou do konce příštího týdne k vidění na venkovní části budovy kina Panorama v Rožnově pod Radhoštěm. Na přípravě expozice spolupracoval místní rodák Tomáš Prokůpek, jenž se věnuje historii českého komiksu a je editorem knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Vyšla v roce 2018 a tvoří páteř rožnovské výstavy. „Současní komiksoví autoři v ní dostali volné ruce, aby s příběhy Mirka Dušína a jeho kamarádů naložili po svém a přitom zachovali jejich duch a výrazné rysy originálu,“ popsal Prokůpek. „Samozřejmě jsme jim vytyčili určité mantinely, jinak bychom nedostali svolení od Skautské nadace Jaroslava Foglara. Nechtěli jsme Rychlé šípy dehonestovat, ale spíše je zkusit posunout do současné podoby,“ dodal. |
Originály jsou uložené ve Valašském muzeu v přírodě. Jeho pracovníci pečlivě vybrali díla, která přímo zobrazují Rožnov, a pořídili jejich fotografie.
Lidé z městské kulturní agentury T klub je pak nechali vytisknout a vyvěsili na plakátovacích plochách.
„Jak tak zely prázdnotou, napadlo nás je využít,“ vysvětlil ředitel T klubu Jakub Sobotka.
„Rožnov totiž nemá městskou galerii, a proto jsme zvyklí neustále hledat nová místa, která se dají využít jako výstavní,“ dodal.
Ještě než tisky stačil zničit déšť a sníh, přišli s dalším nápadem. Tentokrát využili vitríny kina Panorama, do nichž se v době, kdy kino promítá, věší filmové plakáty. Teď jsou v nich komiksy inspirující se příběhy legendárních Rychlých šípů. Návštěvníci výstavy mohou porovnat Foglarovy originály s díly jeho následovníků.
Umění z ulic nezmizí
Zástupce velkých institucí, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, zatím podobnou akci neplánuje a chce se dál držet v elektronickém prostoru. „Nápad je to pěkný, pro sbírkové předměty a originály obrazů, které spravujeme, ale není vhodný,“ reagoval ředitel Muzea Pavel Hrubec.
Města, kde se myšlenka ujala, už nyní plánují, že ji neopustí ani po skončení pandemie. I když se znovu otevřou galerie a výstavní sály, z ulic umění nezmizí.
„Chceme, aby ta místa žila dál. Využít arkády zámku byl výborný nápad lidí z kulturního střediska, který měl a stále má obrovský ohlas,“ potvrdil holešovský starosta Rudolf Seifert. Panely v ulicích, které dnes připomínají židovskou minulost Holešova v létě vystřídá výstava ke 100. výročí založení knihovny a čtenářského spolku.
