V Poslanecké sněmovně už delší dobu leží novela insolvenčního zákona, která budí kontroverze a vášnivé debaty odborníků i zákonodárců. Rozprava však míjí lidi, kterých se případná změna bude ve skutečnosti týkat. Proto redakce iDNES.cz přináší příběhy čtyř lidí, kteří se s oddlužením v nedávné době, ať už z jedné či z druhé strany, setkali.
Začali jsme příběhem dvou dlužnic, které až do loňska potíže se splácením neměly. Na ně navazuje příběh dvou věřitelů, kteří už ztratili naději, že se dočkají alespoň části svých peněz.
Příběh první Kamarád podvodníkem
„Je to pět let byrokracie, která nikam nevedla, a bývalý kamarád se mi tím prakticky vysmívá,“ shrnuje svou situaci do jedné věty Milan Sekanina. V roce 2016 si od něj známý, se kterým před více než deseti lety chodil na střední školu, půjčil 200 tisíc korun na koupi nemovitosti.
Na věřitele se zapomíná, říkají experti hodnotící dopady změn v exekucích |
Od té doby Sekanina peníze neviděl, ačkoli investoval nemalé prostředky do jejich vymožení. Na začátku celého problému přitom neváhal a kamarádovi půjčil prakticky bez mrknutí oka. „Slíbil mi nějaký úrok, ale bylo to spíš o tom, že jsem mu chtěl a mohl pomoct. Peníze byly určené na koupi nemovitosti. Měl jsem pocit, že kdyby peníze na splacení neměl, tak by byt prodal. Nepřišlo mi, že by na mě tak říkajíc šil nějakou boudu,“ říká Sekanina. Kamarád, kterého označuje jako Petra K., měl začít splácet v roce 2018.
Peníze však nepřicházely a nutno říct, že Sekaninovi zrovna v témže roce chyběly. “Sešlo se to s tím, že se mi porouchalo auto, za opravu jsem měl dát zhruba 50 tisíc a peníze jsem sháněl po příbuzných,“ popisuje.
Petr K. se odmlčel, peníze stále nepřicházely a Sekanina se nakonec rozhodl obrátit na advokáta. Ten mu od začátku říkal, že vymožení je jen otázkou času, a že není pochyb o tom, že své peníze dostane. Postupně se ale vynořovaly pochybnosti. Soud sice potvrdil nárok včetně úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení, avšak Petr K. si takové rozhodnutí k srdci nevzal.
„Úplně přestal komunikovat, byl to takový první signál, kdy jsem začal ztrácet naději. Obrátil jsem se na exekutora, ale ani on nic nevymohl,“ uvádí Sekanina.
Na vysoké noze
V listopadu 2018 na sebe dlužník podal insolvenční návrh, se kterým přišlo další překvapení. Milan Sekanina zjistil, že jeho dlouholetý známý má patnáct dalších věřitelů. V rámci insolvenčního řízení byl zpeněžen dlužníkův majetek, avšak výtěžek šel přednostně těm, kteří měli zástavu na bytě Petra K., tedy bankovní společnosti a jeho sestře. Podle Sekaniny lze navíc předpokládat, že u věřitelky-sestry šlo o smyšlený dluh, který Petr K. zajistil zástavním právem, aby mohl peníze z insolvence vyvést.
Za tři roky s čistým štítem. Oddlužení může zvrátit dopady covidu, říká expert |
„Co jsem naposledy dostal od exekutora nějaké papíry, tak řízení běží dál, ale peníze jsem nedostal žádné,“ uvádí Sekanina. Problém je v tom, že oficiálně Petr K. nic nevlastní a nemá žádné příjmy. Podle fotek na Facebooku to však vypadá, že si Sekaninův dlužník vede víc než dobře.
„Co vím, tak má nové auto, která má ale napsané na sestru nebo na nějakého příbuzného. Pracuje jako pendler v Rakousku, jezdí na dovolenou k moři, ale podle exekutora žádný majetek nemá,“ uvádí Sekanina s tím, že těmito poznatky argumentoval i u soudu. „Ale přes státní instituce jsem to už vzdal, rozumějte, už je to pět let. Oni mi akorát řekli, že oficiálně nejsou schopni peníze vymoci,“ říká Sekanina s tím, že ho samotné vymáhání dluhu stálo dalších zhruba 35 tisíc korun.
Zrovna teď by se mu přitom peníze navíc hodily. Jako strojař z Moravskoslezského kraje přišel loni na jaře kvůli pandemii o práci. „Propouštělo se, protože kvůli covidu nebyly zakázky. Přes léto jsem měl nějaké brigády, na podzim se situace zlepšila a teď zas pracuji. Ale celkově mě ten půlrok stál mnoho úspor, takže by rezerva byla přínosem,“ říká Sekanina.
Příběh druhý Těžký úděl předsedy SVJ
„Předsedou SVJ jsem asi deset let, ale už to dělat nechci. Je to pěkně nevděčná funkce a nestojí to za to,“ říká předseda SVJ jednoho z plzeňských panelových domů. Nepřeje si zveřejnit své jméno, ale redakce iDNES.cz jeho totožnost zná. Zrovna teď se musí potýkat s problémem, který zažilo vícero předsedů a předsedkyň Společenství vlastníků jednotek – kvůli pandemii jedna z majitelek bytu neplatí příspěvek do fondu bytových oprav.
„Budu jí teď volat s tím, že jestliže dluh překročí 20 tisíc korun, tak je dáme k soudu. Naštěstí ale v tomto případě snaha zaplatit je,“ říká předseda. Naráží tím na problém, který se s plzeňským SVJ táhne už řadu let – po bývalé majitelce jednoho bytu a jejím synovi zůstala v bytovém fondu oprav díra v hodnotě 189 tisíc korun.
Stejně jako předseda, i dlužnice bydlela v daném domě prakticky od začátku, tedy od 60. let. Problém se objevil až ve chvíli, kdy jí zemřel manžel, tedy zhruba v roce 2009. „Majitelka přestala platit příspěvek do fondu bytových oprav a neplatila ho dva roky. Mezi tím její syn byt prohrál nejspíš v rámci nějakého mimosoudního řešení,“ vybavuje si předseda SVJ.
„Nový majitel sice poplatky platil, ale dluh způsobený paní majitelkou ne. Potom odjel na dovolenou, a když přijel, tak zjistil prostřednictvím katastru nemovitostí, že byt už není jeho, že je převedený na matku bývalé majitelky, na starou paní, které tehdy bylo asi 92 let. Pán proto přestal platit s ohledem na to, že byt už nebyl jeho. Dluh tak stále narůstal.“ V jednu chvíli podle předsedy dosáhl zhruba 320 tisíc korun.
Nová fasáda
Veškeré snahy situaci vyřešit se ukázaly jako marné. Když dluh majitelky a jejího syna činil 50 tisíc korun, dalo je SVJ poprvé k soudu. „Bohužel naše soudy jsou... To se nedá popsat. Nevysoudily nic, dostal to exekutor, který dal byt k prodeji, jenže soudy aukci třikrát zrušily,“ říká předseda. Byt prakticky nebylo možné prodat, protože se v té samé době soudili ještě nový majitel se starou majitelkou a jejím synem.
Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat |
Rozuzlení se vlastníci plzeňských bytů dočkali až v roce 2017. Majitel, který po dovolené zjistil, že mu byt už nepatří, ho v rámci soudu vyhrál a opět začal platit. „Dostal to se zpětnou platností, takže doplatil asi 130 tisíc korun a dluh tak snížil na 189 tisíc,“ uzavírá předseda. „Táhlo se to dlouho a nebyla vůbec možnost dopídit se spravedlnosti,“ dodává s tím, že dluh 189 tisíc, který zanechala bývalá majitelka se svým synem, je dnes i podle právníků nevymahatelný.
Peníze přitom paneláku chyběly. V roce 2012 se totiž vlastníci pustili do revitalizace celého domu. „Dokonce jsme to dělali i takovým způsobem, že si někteří z nás vzali půjčku, abychom některé věci mohli udělat. Těch 190 tisíc by se nám hodilo,“ říká předseda.
Dlužníci a věřiteléČlánek je součástí dvoudílné série věnované problémům dlužníků i věřitelů. Přečtěte si i první díl nazvaný „Život naruby. Pandemie zavařila samoživitelce i firmě stavící veletrhy“. |
