Přestože některé zakázky Zlínského kraje v posledních třech letech prověřoval antimonopolní úřad, včetně sledovaného tendru na nové dopravce, žádnou z nich kvůli pochybení nezrušil.
Hejtmanství navíc ve veřejných soutěžích často využívá „necenových“ kritérií. Postupovalo tak například u přípravy projektu sportovní haly ve Valašském Meziříčí, kdy dodavatele vybíralo podle kvalifikace a zkušeností, při nákupu aut zase podle lhůty dodání.
„Jakkoliv přirozeně to může znít, ve světě veřejných zakázek se zpravidla bere to nejlevnější. Hodnotit kvalifikaci uchazečů si troufne málokdo, a to je škoda,“ uvedl Jiří Skuhrovec, předseda spolku EconLab.
Ten ve spolupráci se společností Otidea prověřoval, jak hospodárně a férově města a kraje v Česku vypisovaly veřejné zakázky v letech 2017 až 2020.
Zlínský kraj byl vyhodnocený mezi kraji jako nejlepší a loni dostal ocenění Neplejtvák roku.
„Zlínský kraj se nebojí nakupovat kvalitu – třetinu zakázek soutěží necenovými kritérii. Vyzdvihl bych ale obecně vyrovnaný výkon v zakázkovém desetiboji – slušnou konkurenci, rychlé rozhodování, vzácné rušení zakázek,“ vypočítal Skuhrovec.
Podle bývalého hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL), jenž skončil ve funkci po volbách loni na podzim, se kraj za jeho vlády zbavil lidí, kteří zakázky vypisovali záměrně netransparentně.
„Zlínský kraj byl za období 2012–16 předposlední, my jsme to otočili. Těší mě to. Je to důkaz, že jsme veřejné zakázky vypisovali dobře, lidé se naučili je zadávat poctivě,“ zmínil Čunek.
„Když do toho stávající politická reprezentace nezavede korupci a nechá to na úřednících, tak to bude dobře,“ doplnil.
Staré Město dodatky nevyužívá
Hodnotilo se více věcí, třeba nástroje podporující soutěž, kvalita dat na profilu či ve věstníku nebo počet dodatků k uzavřeným smlouvám. Jejich nízký počet byl jedním z důvodů, proč Staré Město vyhrálo v rámci kraje a v celorepublikovém srovnání skončilo na 14. místě.
„Za celou sledovanou dobu nemají ve Starém Městě jediný významnější dodatek. Když tam vysoutěží nějakou cenu, tak to za ni nakoupí,“ upozornil Skuhrovec.
Pořadí měst ve Zlínském kraji
Pozn.: Jedná se o žebříček transparentnosti zadávání veřejných zakázek, který vychází z analýzy společností EconLab a Otidea. |
Dalším úspěchem Starého Města je vyšší počet zájemců o zakázky. „Když se u vás firmy hlásí o zakázky, znamená to, že jste pro ně důvěryhodný zadavatel. Vědí, že vaše soutěže jsou férové a stojí o to, se do nich hlásit,“ dodal expert.
Například do soutěže na modernizaci učeben 2. stupně základní školy se přihlásilo pět firem, což je podle Skuhrovce s ohledem na specifičnost takové stavební zakázky úspěch. Průměrem bývají tři společnosti. Počty zájemců se mění s ohledem na druh zakázky.
„Snažíme se, aby zakázky byly pokud možno transparentní, abychom získali dobré ceny a kvalitní dodavatele. Když se k nám hlásí více zájemců, tak je to snad výhodné pro obě strany. Cenu, kterou vysoutěžíme, většinou dodržíme,“ popsal staroměstský starosta Josef Bazala (KDU-ČSL).
Druhé byly v kraji Otrokovice, celostátně skončily na 24. místě. „Otrokovicím pomohlo používání elektronických aukcí a obecně vysoká konkurence. Dodavatelé se neopakují, což značí poctivé soutěžení – přinejmenším velkých zakázek,“ řekl Skuhrovec.
„Velké zakázky soutěžíme ve spolupráci s externí společností a veškeré zakázky děláme přes systém pro správu veřejných zakázek E-ZAK,“ sdělila otrokovická starostka Hana Večerková (ANO).
Zlín mezi premianty chybí
Naopak Zlín nedopadl dobře. Umístil se ve druhé polovině žebříčku v kraji i v republice, přesné výsledky této části tabulky organizátoři průzkumu nezveřejňují.
„Zlínu bych vytkl zejména velké množství dodatků a zakázek bez soutěže – v tříletém období dělaly přes 40 milionů korun. Ve srovnání s ostatními městy také nepříliš důsledně zveřejňuje malé zakázky nebo zaplacené ceny, tedy je méně transparentní,“ řekl šéf spolku EconLab.
„Při zadávání zakázek postupujeme tak, jak nám říká zákon. Neděláme nic nestandardního,“ reagoval zlínský primátor Jiří Korec (ANO).
Skuhrovec zmínil několik dodatků za asi pět milionů korun ke smlouvám na cyklostezku ve Výletní ulici a na Tyršově nábřeží. Část z nich je označena jako reakce na problémy s podložím. Otázka podle něj je, zda si situaci mohlo město lépe zjistit dopředu.
„Neříkáme, že konkrétně u této zakázky je všechno špatně, spíš že se takové věci ve Zlíně stávají výrazně častěji než jinde,“ podotkl Skuhrovec.
„Dodatky uzavíráme jenom tam, kde musíme. Není to v našem zájmu, ale je to vyvolané situací na stavbě. Navíc nelze říci, jestli je uzavření dodatku dobře, nebo špatně. Může být i dodatek, který stavby zlevňuje,“ uvedl Korec.
