Od roku 2005, kdy vyšel zatím poslední „veliký“ díl strategické série Age of Empries, se toho ve světě mnoho změnilo. Na moderním hardwaru a širokoúhlých monitorech už dnes původní hra působí značně zastarale, a tak bylo rozhodnuto, že tato klasika dostane remasterovanou verzi. Kromě hordy grafiků byli k jeho tvorbě nově přizváni i kulturní konzultanti, kteří jinak stále skvělou hru (viz náš článek) uzpůsobili tomu, aby v dnešní době háklivé na politickou korektnost nikoho neurazila.
Jedním z takových konzultantů je i Anthony Brave, potomek indiánského kmene Krí, jenž má za úkol co nejvěrnější vyobrazení indiánských kmenů. A jeho snaha nakonec zapříčinila zásadní změnu pravidel, na kterých jsou Age of Empires 3 postaveny.
 |
Při správě své říše musí hráč věnovat spoustu pozornosti získávání surovin. Tou vůbec nejdůležitější je zlato, které slouží ke stavbě budov i najímání nových vojáků. Ve hře se ovšem zlato těží v dolech, a to je problém.
Podobný postup je totiž pro domorodé národy úzce spjaté s přírodou nepřijatelný. „Těžení zásadně odporuje domorodým hodnotám. Vždy jsme byli vychováváni, abychom respektovali přírodu jako naši matku a byli s ní v jednotě. Hloubení pod povrchem vnímáme jako její zneužívání a nikdy bychom se k ní takto nechovali,“ řekl Brave pro oficiální stránky projektu. Jenže co s tím, když je na těžbě zlata herní ekonomika v podstatě postavena?
Autoři se nakonec rozhodli, že pro domorodé národy vytvoří tržiště, které bude generovat zlato obdobným způsobem jako důl, jen s několika málo specifiky. Aktuálně novou mechaniku pilně testují, aby indiány oproti jiným národům výrazně nezvýhodňovala, či naopak nepenalizovala.
Není to mimochodem poprvé, co si indiáni „postěžovali“ na své videoherní zpracování – před dvěma lety něco podobného řešili i tvůrci šesté Civilization (psali jsme tady). Doufejme, že i v tomto případě se stejným způsobem podaří situaci vyřešit ku spokojenosti obou stran i nyní.
