Po šesti letech se Michal Šnajdr dočkal spravedlnosti. Během této doby ale strávil rok ve věznici na Mírově a zažil mnoho krušných chvil, když ho soud v roce 2016 potrestal desetiletým odnětím svobody za únos ženy v Kroměříži. Teď už si může konečně oddechnout.
Místo něho pošle státní zástupce před soud čtyři nově obviněné, kteří mají být skutečnými pachateli. Proces s nimi začne v srpnu.
„Vyvstaly nové skutečnosti, na základě kterých bylo možno bez větších pochyb konstatovat, že se toho skutku nedopustil (Šnajdr),“ konstatoval státní zástupce Martin Malůš. „Důkazy vyvstaly poté, co byl vyhlášen předchozí rozsudek. Nebyl jsem u předchozího řízení, nechci se vyjadřovat k něčemu, na co jsem neměl vliv.“
Zlínská pobočka brněnského krajského soudu loni v únoru zrušila původní rozsudek a povolila obnovu řízení. Důvodem změny, o niž Šnajdr jako nespravedlivě odsouzený usiloval, byly skutečnosti, které vyplývají například ze záznamů z telekomunikačních dat. Podle nich Šnajdr v době únosu nebyl v Kroměříži, ale v Otrokovicích.
„Byl to nezbytný krok, na který jsme dlouho čekali,“ reagoval Šnajdrův obhájce Robert Cholenský. „Podle mého názoru mělo být trestní stíhání zastaveno už dávno. Možná před rokem, možná už dřív, neboť důkazní situace se delší dobu nevyvíjí.“
Kdyby policie vyhodnotila telekomunikační data dříve, bylo by podle něho zřejmé, že jde o justiční omyl, nebo by Šnajdr nebyl odsouzen vůbec. To však neudělala. Musela na to upozornit obhajoba.
Jeden z kriminalistů naopak do policejního spisu dával informace o tom, že pachatelem měl být Šnajdr. Měl s ním dlouhodobě osobní spory, které si mohl chtít touto cestou vyřídit.
Problém jménem pachové stopy
Na základě výpovědí několika dalších lidí, kteří měli zaslechnout, že za únosem stojí Šnajdr, a na základě pachových stop byl údajný viník odsouzen. Usvědčit ho měla také unesená žena podle parfému a hlasu. Měnila však svoji výpověď.
„Je děsivé, jak se všichni bijí v prsa, že si u nás nelze objednat trestní stíhání. Na tomto jasném příkladu ale lze ukázat, že to jde,“ míní Cholenský. „Jde zmanipulovat aparát natolik, že potrestají člověka, který to neudělal. Není to pochybení jen jedné osoby.“
Únos se odehrál v lednu roku 2014. Na dceru vlivného kroměřížského podnikatele, který byl už dříve odsouzen za nelegální obchody s pohonnými hmotami, si před jejím domem počkala skupina mužů v autech.
Jeden k ní přistoupil a vtáhl ji do auta. Na zadním sedadle ji spoutal a dal na hlavu hadrový pytel. Bil ji. Až do ranních hodin s ní muži jezdili okolo Kroměříže, než ji vysadili v obci Vrbka. Únosci po ní chtěli platební karty a do druhého dne přes 100 milionů korun.
Pachové stopy ukazovaly, že unesená žena měla být ve Šnajdrově autě. Tak to ale nebylo. Cholenský považuje tento důkaz za pochybný.
„Ve většině zemí je to nepřípustný důkaz,“ upozornil Cholenský. „Někde to dělají jinak, pach musejí ztotožnit tři psi, u nás stačí jeden. Tato metoda ale nefunguje, policie o tom ví.“
Šnajdr byl odsouzen na základě řetězce nepřímých důkazů, neboť žádný přímý důkaz neexistoval.
Důkazní situace v případě čtyř nově obžalovaných by měla být jiná. Hrozí jim 8 až 15 let vězení, před soudem by měli stanout v srpnu.
Policisté postihu ušli, pochybení jsou promlčená
Z původního procesu se Šnajdrem zůstává obviněn Ladislav Faltýnek, který byl v roce 2016 odsouzen na pět let. Loni u soudu zdůraznil, že je Šnajdr nevinný.
„Byl jsem pod tlakem lidí, kteří mi vyhrožovali zabitím rodiny,“ vysvětloval, proč neřekl pravdu dříve. Faltýnek také popsal, jak v den únosu vozil jako řidič několik lidí, z nichž většina je nově obviněna.
„Zůstává jeden obviněný, přibyly další čtyři obviněné osoby, které v předchozích fázích řízení nebyly vyslechnuty ani se s nimi jinak nepracovalo,“ nastínil Malůš.
Podle Cholenského přitom měla policie potřebné důkazy celou dobu ve spisu, ale podrobně se jimi nezabývala. Zaměřila se výhradně na Šnajdra.
„Stačilo, aby pes zaštěkal a aby někdo řekl, že zaslechl, že se na to pan Šnajdr chystá. To je šílené,“ řekl Cholenský.
Postup zlínské policie prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů i Policejní prezidium, oba orgány se stejnými závěry: nějaká pochybení se stala, nicméně neúmyslná a navíc jsou promlčená. Šnajdr proti tomuto závěru podal stížnost, ale neuspěl s ní.
„Ukazuje se, že vyšetřování, které proti mně bylo vedeno, mě chtělo poškodit. Byl jsem pachatelem hned druhý den po skutku. A to jen díky některým osobám, které se přímo či nepřímo podílely na tomto řízení,“ prohlásil už dříve Šnajdr.
