Zlínské pokusné školy byly mezinárodním fenoménem, tvrdí autoři knihy

  10:50
Vědečtí a pedagogičtí pracovníci z liberecké univerzity Tomáš Kasper a Dana Kasperová vydali publikaci o zlínském meziválečném školství. Tehdejší reformní pokusná výuka byla unikátní v mezinárodním měřítku.

Tomáš Kasper a Dana Kasperová napsali knihu Nová škola v meziválečném Československu ve Zlíně. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kniha nazvaná „Nová škola“ v meziválečném Československu ve Zlíně: Ideje, aktéři, místa se vrací k mimořádně zajímavému příkladu snah o reformu školství, jejímž srdcem byl baťovský Zlín.

Její autoři Tomáš Kasper a Dana Kasperová, kteří působí na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, věnovali tři roky analýze zlínských pokusných škol. Výsledky svého výzkumu vtělili do zmíněné knihy.

„Ukázalo se, že zlínské pokusné školy nebyly fenoménem jen československým, ale zcela jistě mezinárodním,“ říkají oba autoři.

Jak to myslíte?
Meziválečný Zlín, místo reformy „moderního života a práce“, byl po roce 1929 jedním z hlavních center československé školské reformy. Do Zlína jezdili na hospitace nejen učitelé z Čech, Moravy a Slezska, ale i ze Slovenska a ze zahraničí – z bývalé Jugoslávie, Bulharska, Rakouska, Německa či ze Spojených států amerických. Reforma dnešního 1. a 2. stupně na veřejných školách (tehdy obecných a měšťanských) byla v meziválečném Zlíně velmi intenzivní. Zlínská školská reforma je dodnes příkladem, že je možné školskou reformu úspěšně plánovat i realizovat.

Jak ve zlínské reformní škole výuka probíhala a v čem byla jiná než na běžných školách?
Učitelé dokázali zaměřit vyučování na řešení promyšleného systému problémů a projektů blízkých životu dětí a ušitých na míru věku a schopnostem dítěte. Žáci řešili projekty, naučili se plánovat a rozdělit práci na zadaných úkolech. Byli vedeni k samostatnosti, zodpovědnosti i ke spolupráci. To vše je mělo připravit na občanský i profesní život v meziválečném demokratickém Československu.

Jací pedagogové ve Zlíně byli?
Na zlínských školách učili zejména „běžní učitelé“. Mimořádní byli v „zápalu“ ohledně reformy školního vyučování. Učitel zlínské reformní školy musel být otevřen neustálé revizi vlastní práce, zkušenostem kolegů a podnětům ze samostudia. Práce učitelů zlínských pokusných škol tak byla náročná. Dostávalo se jim však podpory v dalším vzdělávání či studijních cestách, a to i do zahraničí.

Jak byli finančně ohodnoceni?
Jelikož bylo zřizovatelem škol město Zlín, v jehož čele stál Tomáš Baťa a poté osobnosti propojené s firmou Baťa, bylo i snahou firmy Baťa, aby materiální stránka pokusných škol a finanční zabezpečení učitelů bylo dostatečné. Finanční podpora pro učitele zlínských pokusných škol přicházela přes tzv. Spolek rodičů, v jehož rámci jim byly vypláceny mimořádné odměny. Mnohdy v nemalých, velmi motivujících částkách.

To odlišovalo reformní zlínské školy od jiných reformních škol v tehdejším Československu (tři pokusné školy vznikly v roce 1929 ve Zlíně, Praze a Humpolci – pozn. red.), které se potýkaly s finančním podhodnocením učitelů a problematickým materiálním zajištěním při ověřování zásad reformně–školské práce.

Bylo vybavení škol lepší, než bývalo běžné?
Jak již bylo řečeno, zlínské školy se těšily mimořádně štědré podpoře firmy Baťa. Firma financovala stavbu školních budov a přispěla na jejich vybavení. Zprostředkovaně podporovala také platy učitelů. Zlínské pokusné školy proto byly vybaveny tiskařským strojem pro žákovský časopis, bohatou žákovskou knihovnou, učebními pomůckami. Nemluvě o moderním architektonickém a stavebním provedení škol – včetně hřišť, tělocvičen, ale i bazénu a v zimě kluziště. Zlínské školy byly po materiální stránce nadprůměrně vybavené ve srovnání se zbylými pokusnými školami či běžnými školami tehdejšího Československa.

S jakými problémy se zlínské reformní školství potýkalo?
Učitelé ve Zlíně byli stavěni před složité otázky dělení žáků do pracovních skupin, aby vyučování rozvíjelo jak žáky nadané či bystré, tak i žáky v jistém pohledu pomalejší v učení a ve školní práci. Řešili rovněž problémy spojené s nutností vzdělávat žáky systematicky, když byl kladen důraz na mezipředmětové pojetí učební látky, jež do jisté míry formální systém poznatků vylučuje.

Zlínské pokusné školy neřešily odliv žáků na víceletá gymnázia, a tak v mnoha ohledech byly školami, kde sociální rozrůzněnost žáka byla značná, a učitelé proto museli zvládnout jak psychologickou (osobnostní), tak i sociální různorodost žáků.

Zasahoval nějak Tomáš Baťa, potažmo Jan Antonín Baťa, do života škol? Ovlivňovali například obsah učiva?
Město, v jehož čele stál Tomáš Baťa a později lidé blízcí firmě Baťa, uplatňovalo v chodu a zaměření škol, v diskusi s učiteli svůj vliv. Ten bychom mohli vymezit pojmy jako pokrok, nezlomná důvěra v techniku a zásady racionalizovaného chodu práce (tedy i učení). Ani Tomáš Baťa, ani J. A. Baťa či kdykoliv jiný nemohl ovlivňovat učivo, neboť jej vymezovaly osnovy, jež byly závazné pro všechny veřejné školy v republice. „Duch a chod“ školy však podléhal náladě Zlína. To se ukazovalo konkrétně například ve snaze upravit obsah vyučovací látky s ohledem na region, v němž žáci žili.

Navštěvoval některý z bratrů reformní školy ve městě? A co je k tomu vedlo?
Ano, oba do zlínských pokusných škol pravidelně chodili a jejich kontakt s učiteli nebyl pouze formální či vedený přes ředitelství škol. Měli nemalý zájem na reformě veřejného školství ve Zlíně, které ze značné části chápali jako přípravu právě pro „baťovské školství“ a pro život v „novém Zlíně“ – ve městě modernity, prosperity, ale i výrazné firemní disciplíny.

Bylo něco, co vás při výzkumu překvapilo?
Věděli jsme, že zlínské reformní školy kladly značný důraz na tzv. aktivní učení a na výchovu občana k hodnotám demokratické společnosti. Přesto bylo velmi zajímavé sledovat, jak učitelé zlínských škol neustále zdůrazňovali význam všeobecného základního vzdělání jako opory, na níž bude člověk stavět jak ve svém dalším vzdělání, tak i po celou dobu svého budoucího života.

Učitelé si neustále kladli otázku, co a jak je nutno dítěti ze systému vědeckých oborů či školních předmětů předávat. Ptali se, jaké jsou možnosti paměti žáka, jaké jsou možnosti jeho logického uvažování, aby mnohé pojmy pochopil a sám si je byl schopen vyvodit ze situací a problémů, jež řešil.

A to si můžeme ze zlínských reformně školských pokusů vzít i dnes?
Určitě ano. Jedná se o velmi moderní principy učení i samotné výuky. Když si uvědomíme, že veškeré vzdělávací úsilí žáků mělo mít užitek pro rozvoj demokratické československé meziválečné společnosti, pak se dostáváme k požadavkům na podobu reformy školy, jak zaznívají dnes. Škola, která dokáže vzdělávací cestu v značné míře odvodit ze schopností a zájmů dítěte a z podstatných otázek jednotlivých vyučovacích předmětů, je školou, která dává žákovi prostor a zároveň jej vede a klade na jeho vzdělávací úsilí značné nároky. Je to kombinace svobody, zodpovědnosti a důstojnosti žáka.

Autor:
  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Firma Cream už plánuje bytovky na Rybníkách, chce vybudovat novou čtvrť

25. března 2024  8:56

Zlínští zastupitelé v únoru rozhodli o změně územního plánu, podle které se může východní polovina...

Zlín porazil Litoměřice a vynutil si v semifinále první ligy sedmý zápas

28. března 2024  20:16

Zlínští hokejisté zvítězili v šestém utkání semifinále play off první ligy doma nad Litoměřicemi...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...