Dvacet nových nádob o objemu 240 litrů přibylo například v Otrokovicích na sídlišti Střed. Město tuto novinku bere jako test.
„Žádáme obyvatele, aby tyto nádoby využívali opravdu jen k odkládání obalů a menších kovových předmětů a neznečišťovali je jinými odpady,“ nabádal jednatel Technických služeb Otrokovice Vladimír Plšek s tím, že větší kovové předměty je nutno odevzdávat ve sběrných dvorech.
Pokud se tato praxe osvědčí, Otrokovice postupně rozšíří nádoby na kov i do dalších částí města.
Devět nových kontejnerů na kovy pořídili například také v různých lokalitách v Kroměříži. Jde o velkokapacitní nádoby s obsahem 1500 litrů, které se budou vyvážet jednou měsíčně. Město si od toho slibuje zvýšení podílu tříděného odpadu.
PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu |
„Je důležité, aby obyvatelé pomáhali snížit vysoké náklady na svoz komunálního odpadu,“ uvedl kroměřížský místostarosta Karel Holík.
Dobré zkušenosti s tříděním tohoto materiálu mají i ve Zlíně. Jen za rok 2018 tu do patnácti nádob lidé vytřídili přes šest tun kovových obalů a drobných hliníkových a železných odpadů. Od té doby se počet kontejnerů zdvojnásobil.
Ve Vsetíně zase loni povolili vyhazovat drobné kovy do žlutých popelnic na plasty, s tím, že se materiál vytřídí až po svozu.
Rozšiřováním míst pro třídění kovů radnice mimo jiné reagují na novou odpadovou legislativu, která ukládá obcím povinnost vytřídit a recyklovat minimálně 55 procent komunálního odpadu.
Zároveň ovšem upozorňují, že aby mělo smysl tyto materiály třídit, lidé by se měli držet základních pravidel. To znamená například nenechávat v obalech zbytky potravin, nedávat velké předměty jako hrnce či sušáky na prádlo vedle kontejnerů a nevyhazovat ani plechovky s barvami. To vše patří do sběrných dvorů.
Podívejte se na nejčastější chyby, kterých se lidé při třídění odpadu dopouští (více zde):
