Nalákat jej na krmítko je dřina. Chce to plody jeřabin, jablka a notnou dávku trpělivosti. Ale pokud budete mít štěstí, spatříte raritu. Brkoslava severního – drobného krásně zbarveného pěvce s typickou chocholkou.
„Letos už jsme jej spatřili na několika místech,“ popisuje místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Vzácného ptáka je možno zahlédnout, jak na stromech ozobává bobule či jmelí. Ze Skandinávie, která je jeho domovem, se na východní Moravu vrátil po několikaleté přestávce.
Brkoslav není jediným zpestřením zimní krajiny. Zajímavou podívanou nabízí například okolí řeky Dřevnice.
K vidění tu je několik druhů kachen, včetně zajímavých čírek. Spatřit tu lze i vzácné ledňáčky, výjimečný druh je možno zahlédnout také poblíž potoka Salaška ve Starém Městě.
Naopak na krmítkách se ptáci zatím moc nevyskytují. „Zima je mírnější, ptáci si potravu opatří jinde,“ vysvětlil ornitolog. „Ale jakmile přijdou větší mrazy, určitě je vhodné ptactvu přilepšit.“
Odborníci však upozorňují, že přikrmování má svá pravidla a lidé by neměli ptákům nosit, co je napadne. Nejvhodnější potravou jsou semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy.
„V menší míře, jako doplněk, je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice,“ radí Šafránek. „Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat.“
Je potřeba brát v úvahu, že způsob krmení se liší i podle druhů ptáků. Pokud si lidé nejsou jistí, jací ptáci jim na krmítko létají, mohou je vyfotit nebo detailně popsat a poslat Moravskému ornitologickému spolku na e-mail info@mos-cso.cz.
Plesnivé ovoce nebo cukroví do krmelců nepatří
Na nevhodné krmení zvěře během zimního období upozorňují také správci lesů.
„Plesnivé ovoce, shnilé seno či vánoční cukroví. Tak vypadá pouze krátký výčet toho, co lesníci a myslivci nachází v krmelcích, kam lidé v dobrém úmyslu přinášejí zvěři něco na přilepšenou,“ upozorňuje mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Dagmar Málková.
Takové potraviny mohou spárkaté zvěři značně ublížit. Pomoc veřejnosti lesníci vítají, ale doporučují, aby ji zájemci nejprve konzultovali.
„Do krmelců se přidává například seno, oves či řepa,“ vysvětluje vedoucí polesí Chvalčov Vojtěch Zapletal. „Nyní je třeba si dávat pozor, aby řepa nezmrzla, protože taková potrava by zvěři mohla způsobit závažné trávicí potíže.“ Za nejvíc nebezpečné považuje pečivo.
Příkladů, jak pomoci, je přitom celá řada. „Například před nedávnem se na nás obrátily děti se svými vychovatelkami z SOS vesničky ve Chvalčově, které pro zvěř sbíraly kaštany. Nasbírané plody teď postupně přidáváme do krmné směsi pro zvěř,“ zmínil Zapletal.
