Když si vítkovská lesní správa nechala zpracovat studii o míře poškození smrkových porostů, byla jejím výsledkem nemile zaskočená. Stoprocentně zdravou smrčinu už tam totiž žádnou nemají. Příčinou jsou klimatické změny. Stromy hynou kvůli úbytku srážek a výkyvům teplot a vítkovská lesní správa patří spolu s Městem Albrechtice, Bruntálem a Šternberkem k nejpostiženějším.
„Od posledního zjišťování nám zbylo asi pět tisíc hektarů lesa smrku a poškozené je téměř všechno. Loni jsme vytěžili 130 tisíc kubíků dříví. Běžný plán je asi 100 tisíc, takže teď těžíme o třetinu víc. V roce 2016, kdy bylo nejhůř, těžba čítala 250 tisíc kubíků,“ uvedl vítkovský správce Lesů ČR Jiří Groda.
Dodal, že jde čistě o nahodilou těžbu, tedy kalamitní dříví. Projevy klimatických změn v lesích pozoruje už od roku 1992. „Voda chybí nejvíce smrkům, mají mělký kořenový systém. Potřebují ji k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny a bez ní ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí,“ vysvětlil Groda.
Kalamita se šíří dál
Prvním příznakem je žloutnutí a padající jehličí. Oslabené stromy pak zlikviduje kůrovec s houbou václavkou, jež napadá kořeny. Extrémní zkouškou si lesy prošly za sucha v roce 2015. Dříve byly pro Vítkovsko typické srážky mezi 700 a 800 milimetry ročně, teď průměr klesá na 550 až 650 milimetrů. V roce 2015 napršelo 350 milimetrů.
„Těžby v Moravskoslezském kraji překračují pětinásobek objemů, které nám v lesích přirůstají. Situace je vážná. Nějakým způsobem je narušeno devadesát procent lesů v regionu, napříč všemi dřevinami. Na smrkových porostech to je nejvíc vidět a ty tvoří zhruba polovinu zalesněných ploch kraje,“ uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil.
Jen v lesních správách Vítkov, Město Albrechtice, Bruntál a Šternberk bylo loni kvůli suchu vytěženo 1,6 milionu kubíků dříví. „Před deseti lety to bylo přes půl milionu kubíků,“ porovnala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Plíživě se kalamita z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje šíří na západ. Cítí ji všichni správci lesů. Stát, města a obce, soukromníci i armáda.
„Dynamika oslabení lesů je strašně velká a rychlá. V červenci, srpnu a září 2015 došlo k tak rychlému přísušku, že do některých porostů se kůrovec ani nedostal,“ sdělil Tomáš Klevar z divize Lipník nad Bečvou Vojenských lesů a statků. Ta s vítkovskou lesní správou sousedí.
Vysazují pestřejší a odolnější lesy
Lesní správci nově vysazují druhově pestřejší lesy, aby byly odolnější. „Smrk používáme v nějakých patnácti procentech a s ním škálu až deseti druhů dalších dřevin. Buky, duby, modříny, borovice, jasany, břízy, osiky. Záleží na stanovišti,“ upřesnil Pospíšil.
Například na Libavé vznikají i nová malá vodní díla. „Libavá je z oblastí, které spravujeme, nejpostiženější. Kromě výsadby tam investujeme 16 milionů do udržení vody v oblasti. Do výstavby malých nádrží a rybníků,“ uvedl Libor Strakoš z Vojenských lesů a statků.
Na nové vzrostlé lesy si lidé počkají desítky let. Jejich druhová proměna přinese změnu celého ekosystému včetně podrostu, výskytu jiných hub i živočišných druhů.
Na kůrovcovou kalamitu na Bruntálsku upozornilo videem Hnutí Duha
