Stejná částka před čtyřmi lety zachránila Slovácké divadlo v Uherském Hradišti, když se potýkalo se zrušeným státním příspěvkem. V Hostětíně, malé obci s 240 obyvateli na hranicích kraje, teď za ni postaví komunitní centrum s knihovnou, kulturním sálem, posilovnou nebo saunou.
Obec peníze získala z Integrovaného regionální operačního programu, v němž se rozdělovalo necelých 490 milionů korun. Obce si díky tomu zaplatí až devadesát procent nákladů na akci. Mimo Hostětína v něm uspěly třeba Valašské Meziříčí nebo Charita Uherský Brod, které dostanou dotaci ve výši sedmnáct milionů.
„Deset milionů je hodně peněz, to víme. Ale byli jsme aktivní, rychlí a připravení. Je to také velký závazek, abychom s naším dvoumilionovým rozpočtem dokázali bez potíží dorovnat zbytek a celou akci zvládnout,“ popsala místostarostka Naděžda Hamšíková.
Podobně vysoká částka znamená velký úspěch i pro mnohem větší obce nebo města. A bývá rovněž oceněním práce samosprávy.
„U dotací ani tak nezáleží na velikosti obce či města, ani na tom, jestli si platí, nebo neplatí agenturu, která dotační programy hlídá. Podstatné je, jestli se zástupci obce shodnou, jsou aktivní, umí najít dotační výzvy, skloubit je se záměrem obce a napsat projekt,“ líčí krajský radní Jiří Sukop, zodpovědný za finance.
Totéž platí pro peníze přidělované Zlínským krajem. Z nedávno zveřejněné mapy dotací vyplývá, že za posledních pět let poslalo hejtmanství do Hostětína přibližně 520 tisíc korun. Podobnou částku získaly i desetkrát větší Buchlovice.
Obce mají přehled o dotacích
„Nemyslím, že by to bylo málo. Dostali jsme i dvacet milionů na různé projekty od státu a další chystáme. Do stavby víceúčelové haly za čtyřicet milionů se navíc chceme pustit sami, bez dotací,“ reagoval starosta Buchlovic Jiří Černý.
Do obce Podolí, která je stejně velká jako Hostětín, přišlo v posledních pěti letech asi 300 tisíc, do Karlovic přes 1,2 milionu – a naopak třeba Tučapy dotaci z kraje vůbec nezískaly. „Je to způsobené faktem, že v minulém období šla do obce velká dotace na opravu kulturního domu. Teď jsme spláceli dluhy a do ničeho se nepouštěli,“ vysvětlila tučapská starostka Jiřina Rozsypalová.
Už v příštím roce tady budou potřebovat peníze na chodníky, které chtějí získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Využít k tomu chtějí agenturu, jež dokáže vhodný dotační program najít a sepsat obsáhlou žádost.
„Myslím, že získávání dotací je druh umění. Potřebujete k tomu aktivitu, rychlost, přehled a možná i známosti. Proto máme agenturu,“ poukázala Rozsypalová. Stejné služby využívají v Hostětíně. Vlastními silami by totiž nedokázali potřebné dokumenty zpracovat a na dotace by nedosáhli.
Krajské dotace zvládnou vyřídit úředníci na obcích
Ty krajské by ale podle radního Jana Pijáčka, jenž má na starosti rozvoj venkova, mohly zvládnout i obce samotné. „Zpracování je jednoduché. Navíc si programy vybírají sami starostové a mohou se na to dopředu připravit. Pokud toho někdo nevyužije, je to buď neaktivita vedení obce, nebo zadluženost,“ konstatoval Pijáček.
Pravdou je, že za podobně vysokou částku, jakou bude mít k dispozici Hostětín, by byli rádi i v mnohem větších městech. Například v sousedních Bojkovicích.
Loni tam dokončili kanalizaci v celém více než čtyřtisícovém městě, která stála přes 40 milionů korun. I na ni získali peníze od státu, které pokryly 85 % nákladů. Letos mohli použít dalších asi 10 milionů z dotace na vybudování cyklostezek.
„Ani tolik peněz ale není pro město naší velikosti běžné. Častější jsou i mnohem menší částky, za které jsme vděční,“ dodal bojkovický starosta Pavel Viceník.
