Stejnou žádost podávali už několikrát. Valašská strojírenská firma Zamet marně shání svářeče, které do své kovovýroby nutně potřebuje. V nejbližším okolí Huslenek, Halenkova a Nového Hrozenkova je dlouho najít nemůže a nedaří se to ani ve vzdálenějších částech kraje. Proto hledá náhradu ještě dál - v cizině.
„Už jsme takto získali čtyři pracovníky a chceme jich třicet. Možná bych to neměla říkat, ale nedají se srovnat s některými našimi nezaměstnanými. Chtějí pracovat, mají zájem si vydělat, bez problému dělají dvanáctky i víkendy,“ vysvětlila jednatelka Zametu Dagmar Zajícová.
Podobně jsou na tom další firmy. Řada z nich stále víc využívá státní projekt Režim Ukrajina. Hospodářská komora Zlínského kraje přijala od začátku roku přes osmdesát žádostí o pracovníky z Ukrajiny. Zaměstnavatelé z regionu chtějí celkem skoro 500 lidí, ve srovnání krajů je víc žádostí jen z jižních Čech (více zde).
„Firmy čelí nečekanému problému. Mají zakázky, ale nemají zaměstnance. Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu, nebo se práci vyhýbají,“ poukázal prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Musí být vyučení v oboru
Mezi podniky ve Zlínském kraji, které tímto způsobem shánějí zaměstnance, jsou hlavně větší společnosti s desítkami zaměstnanců.
Největší zájem je o obsluhu obráběcích strojů, řidiče, svářeče, zedníky, seřizovače, různé řemeslníky, kuchaře i číšníky. Podle podmínek projektu navíc musejí být v daném oboru vyučení.
„Není možné, aby touto cestou přišli lidé bez vzdělání a teprve si ho tady dodělávali nebo se zaučovali,“ sdělila Bohdana Konečná ze zlínského Kontaktního centra pro východní trhy, které patří pod hospodářskou komoru.
Firmy také mají za povinnost nabídnout stejné mzdové podmínky, jaké by na totožné pozici měli Češi. Domlouvat si musejí konkrétního člověka, proto většinou sáhnou po někom, kdo u nich už pracoval, nebo využijí doporučení.
Projekt chtějí rozšířit i o další země
Stejně jako kovovýroba Zamet žádají i jiné firmy o pomoc z Ukrajiny dokonce opakovaně. I když třeba nemají moc dobré zkušenosti.
„Jeden pracovník tady nastoupil, ale po měsíci odešel. Nebyli jsme spokojení ani my, ani on,“ konstatovala personalistka zlínské společnosti NWT Veronika Očadlíková.
Přesto firma podala žádost znovu a netrpělivě čeká, až nastoupí nový ukrajinský pracovník na pozici elektrikář-instalatér. Jistotu, že zůstane, by NWT mělo mít dva roky. Pokud neodejde ve zkušební době.
V luhačovickém lázeňském hotelu Ambra už teď po internetu komunikují s domluvenými Ukrajinkami, které mají přijít jako masérky nebo pomocnice do kuchyně a restaurace.
„Trochu je díky tomu učíme česky. Věříme, že budou za práci vděčné a budou respektovat naše podmínky. S domácími zájemci máme opačnou zkušenost,“ vysvětlila Anna Běťáková, která má personál na starosti.
„Samozřejmě, že bychom Čechům dali přednost, dokonce jsme zvýšili i mzdy, ale nemůžeme nikoho spolehlivého sehnat,“ dodala.
Nabídku práce mají v Ambře na webu od začátku roku a zatím se u nich střídají jen brigádníci.
Navíc si velmi často kladou podmínky. Nechtějí pracovat o víkendech ani večer, což je však doba, kdy je v lázeňských hotelech nejvíce hostů – a také práce.
Vzhledem k tomu, že zájem společností roste, hospodářská komora chce projekt rozšířit i o další země. Firmy by tak časem mohly získat zaměstnance v Srbsku, Španělsku či Řecku.
