Dělníci v reflexních vestách začali natahovat přes půl metru vysoké sítě elektrických ohradníků v pátek ráno u krajnice cesty z okrajové zlínské části Vršava směrem na Fryšták.
„Jedna síť je dlouhá padesát metrů, musíme je k sobě napojovat,“ říká jeden z pracovníků, který právě síť upevňuje na tyčku.
Vše se děje za hustého silničního provozu, opatrnost je na prvním místě.
Za tři hodiny je první úsek dlouhý 700 metrů hotový. Pouští se do něho proud. Ohradník funguje. Každou vteřinu a půl do něho baterie pouští 10 600 voltů a 5 joulů, přičemž na divoké prase, aby dostalo přes tvrdou kůži ránu, je potřeba 3 až 4 tisíce voltů.
„Napětí je tedy více než dvojnásobné, mělo by to účinkovat,“ míní Vlastimil Kamír, majitel firmy, která se specializuje na instalaci ohradníků.
Oplotit celé území by bylo složité i příliš nákladné
Lidé se bát nemusejí. Když se ho dotknou, dostanou menší ránu jako od klasických ohradníků, které hlídají stáda krav či ovcí. „Kopne vás to a nemusíte půl dne pít kávu,“ uvedl s nadsázkou Kamír.
Hned ale dodává, že ohradník nemůže být stoprocentní zábrana. „Když se prase rozběhne, tak ho překoná, ale je to aspoň něco. Abychom měli jistotu, musel by tady být kovový plot a ještě elektrický ohradník. Pod plotem se totiž prasata můžou podrýt,“ vysvětlil.
Odborníci ale mají i další pochybnosti. Podle některých se část Zlínska s epicentrem nákazy měla ohradit celá. Zatímco obvod zóny je 45 kilometrů, elektrické ohradníky budou měřit jen 12 kilometrů. Vyrostou mezi Vršavou a Fryštáckou přehradou, Fryštákem a Lukovem, Lukovem a Hrobicemi a od konce Slušovic po hlavní cestu do Zlína.
„Požadovali jsme při jednání s hejtmanem úplné oplocení, bylo by to jistější. Bohužel se nám to nepodařilo prosadit. Asi jde i o peníze,“ naznačil předseda zlínských okresních myslivců Zdeněk Hluštík.
„Změnili jsme to, protože jsme zjistili, že by se pro elektrické ohradníky na některých úsecích musel upravovat terén. A taky proto, že překvapivě dobře fungují pachové ohradníky. Elektrické se dávají jen tam, kde jsou krizová místa a poblíž se našla mrtvá prasata,“ reagoval hejtman Jiří Čunek, který přiznal, že roli hraje i ekonomické hledisko.
Ohradníky i s instalací mají podle hejtmana vyjít na 1,2 milionu korun.
Pohyb divočáků budou monitorovat drony
Odborná firma má na instalaci elektrických ohradníků týden, podle Kamíra se to pokusí stihnout dříve. Na dvou úsecích jako na Vršavě budou mít podobu sítí, na dalších budou pouze dráty. Napájené budou bateriemi, které by měly vydržet tři týdny až měsíc.
„Chtěl bych upozornit, že se baterie nedá použít na auto. Takže když ji někdo ukradne, tak s ní nenastartuje,“ vzkázal Kamír potenciálním zlodějům.
Nad ohradníkem ve výšce asi 70 centimetrů je takzvaná třepetalka, což je modrá páska, která se ve větru chvěje a má pomoci divočáky odradit.
Čunek si v pátek zamořené území prohlédl v policejním vrtulníku. O další dohled se mají postarat drony. „Pomocí nich budeme monitorovat, kde se prasata pohybují. Uvidíme je na polích. Tam, kde jsou lesy, je to těžké,“ poznamenal zlínský hejtman.
