Metoda fekální bakterioterapie byla sice v odborných publikacích popsána už v roce 1958, v současnosti se ale používá spíše výjimečně.
„Pro mnohé je představa přijetí stolice do těla odpuzující. Spíše s ní souhlasí jedinci, které nemoc velmi sužuje. Určitě však má budoucnost, především proto, že je levná, a lze pomoci ní zvládnout infekci, na kterou prakticky nic nezabírá,“ upozornila primářka infekčního oddělení hradišťské nemocnice Eva Černá.
Zánět střev způsobený bakterií Clostridium difficile je infekční chorobou, která se může projevit jen jako banální průjem, může z ní ale vzejít také život ohrožující, opakující se nemoc, která postiženého jedince vysiluje fyzicky i psychicky.
„Je to především problém oslabených imobilních pacientů staršího věku ležících v nemocnici delší dobu, kteří jsou opakovaně léčeni antibiotiky. Dojde u nich k poruše rovnováhy střevní mikroflóry, což se projeví někdy až těžkým zánětem střev. V léčbě často nezabírají ani vzácná drahá antibiotika,“ poznamenala Černá.
Základem je správná komunikace s pacientem a příbuznými
Při fekální bakterioterapii lékaři transplantují stolici získanou od příbuzných nebo i nepříbuzných dárců, u kterých je předpoklad, že nemají antibiotiky narušenou mikrobiální skladbu stolice. Ta se po odběru rozpustí v solném roztoku, odfiltrují se pevné části a připravený roztok se podá sondou do tenkého nebo tlustého střeva. Účelem je rozmnožení zdravých bakterií a zabránění dalších opakování zánětlivých průjmů.
„Metoda je spíše náročná organizačně a časově, velmi důležitá je také správná komunikace s pacientem a jeho rodinnými příslušníky,“ zdůraznila primářka.
Na infekčním oddělení nemocnice v Uherském Hradišti tuto terapii zatím použili jedenkrát u pacienta s těžkou nevyléčitelnou chorobou, který zároveň trpěl opakovanými clostridiovými průjmy.
„Byli jsme úspěšní, ohledně průjmů je již druhý rok bez potíží. V budoucnu tuto metodu chceme po dokončení erudice mladých lékařů u vytipovaných pacientů běžně používat,“ plánuje Černá.
