„Jít na jeviště po mamince není snadné a já to dělám s obrovskou pokorou. Kdyby ji to snad mělo mrzet, nikdy bych do toho nešla. Zpěvačka jako ona se narodí jednou za sto let. Možná ani to ne,“ řekla Zuzana Pavlůsková.
Taková záměna je nejspíš světový unikát, jenomže v tomto případě šlo o logickou volbu. Obě ženy mají podobnou barvu hlasu, dikci, výraz.
„Poslouchala jsem ji celý život,“ usmála se Pavlůsková.
Na koncertech vystupuje pod rodným jménem maminky, která patří k největším pojmům folkloru a dokázala valašské lidovky dostat daleko za hranice země.
Členové Fleretu přišli s nápadem loni na podzim a k rozhodnutí jim stačila jedna zkouška.
Ostatně Pavlůsková s kapelou spolupracovala už dřív, jako vokalistka se objevila na některých deskách. Šla si ale pro požehnání. „Říkala jsem: Mami, Flereti se ozvali, lidem je smutno po tvých písničkách, a když je zpívají chlapi, není to ono. Okamžitě ji to nadchlo, byla šťastná a říkala, že je to mělo napadnout už dřív,“ vyprávěla zpěvačka.
Brzy nato byl koncert, který měl odpovědět na další neznámou – co na to fanoušci? „Byli a jsou bezvadní. Zpívají se mnou, chodí po koncertě a říkají, jak je to fajn,“ oddechla si Pavlůsková.
Bez oveček by to nebylo ono
Písničkou Ovečky zaběhnuté dokázala obecenstvo rozplakat, a jen taktak to nebylo vzájemné. „Když jsem viděla, jak mají chlapi slzy v očích, málem jsem to taky neustála,“ přiznala.
S lidmi musíme žít a pít slivovici, ví kapelník Fleretů |
Zprvu ji odmítala zpívat. Ta písnička prostě patří mamince. „Je to příběh a je její,“ vysvětlila.
Na koncertech byla navíc zavedená jako závěrečná, kapela se pomalu stáhla do zákulisí a poslední sloku – ovečky poztrácané, ohrada je prázdná, bača mňa opustil, ostala sem sama – dozpívávala Jarmila Šuláková sama a do ticha.
Jenomže bez oveček by to nešlo, a tak musela překonat i tuto bariéru. Teď už se budou na koncertech hrát i nové písničky, Pavlůsková dostala od dvorního textaře kapely Libora Myslivečka svůj první text, čeká na zhudebnění.
„Maminku zlákala kapela až téměř v 70 letech“
Od malička je muzikální, hraje na několik hudebních nástrojů, zpívá. Dnes učí hudební výchovu na dvou základních školách ve Vsetíně. Jako malá přitom absolutně odmítala vystupovat.
„Ještě na gymnáziu jsem nebyla schopná recitovat básničku před třídou, jak jsem se styděla,“ tvrdí Pavlůsková.
Teprve po maturitě se to zlomilo, nastoupila na další střední školu, tentokrát vysněnou pedagogickou, a chvíli nato už hrála ve folklorních souborech Malá Jasénka a Lipta. Později měla i vlastní kapelu a teď, v 57 letech, startuje další díl kariéry. Dřív než maminka, kterou Flereti zlákali téměř v 70 letech.
Jarmila Šuláková je dnes po operaci nohy méně pohyblivá, naposledy se na jevišti objevila před dvěma lety, když jí kolegové uspořádali koncert k 85. narozeninám.
