Způsob, jakým lihový boss Radek Březina ze Zlína-Kostelce vyráběl nelegální líh a stát tím připravil na dani o 6,39 miliardy, už je známý. Zatím nepravomocně za to byl odsouzený ke třinácti letům vězení (více zde).
Zlínský soud nyní začal zjišťovat, co se s obrovským množstvím nelegálního lihu dělo dál. Do hledáčku justice se dostala Likérka Drak z Chvalčova na Kroměřížsku, která byla pololegální filiálkou Březinova lihového impéria.
Do čela této výrobny posadil v roce 2003 Pavla Čanigu, který měl za úkol jediné: vyrábět tvrdý alkohol z legálního, ale především z nelegálního lihu, který Březina produkoval v hrobické firmě Morávia-Chem.
Vše fungovalo deset let a za tu dobu stát utrpěl na daních velké ztráty. Při výrobě alkoholu v Likérce Drak podle žalobce až 1,29 miliardy korun.
„Nejdříve to měla být oficiální výroba, pak se to ale zvrhlo i na nelegální. Březinovi věděli, že bych s tím zpočátku nesouhlasil, pak už se z toho těžko vystupovalo,“ tvrdil u soudu Čaniga, jemuž hrozí až třináct let vězení.
Faktem je, že vše organizoval Březina s mladším bratrem Tomášem, který se staral o evidenci nelegálního lihu. Tomáš Březina byl nepravomocně odsouzený na čtyři roky. Nižší trest dostal proto, že spolupracoval s policií.
Elektronickou evidenci nelegálních obchodů se snažil po policejním zásahu v roce 2012 zničit. Když se mu to nepodařilo, dostali kriminalisté do ruky materiál, na základě něhož usvědčují překupníky.
„Pracujeme s verzí, že devadesát procent alkoholu v Likérce Drak bylo vyrobeno z nezdaněného lihu, deset procent z legálního,“ přiblížil žalobce Robert Henzel.
„Množství (lihu od Březiny - pozn. red.) vychází z precizního účetnictví,“ uvedl soudkyně Iveta Šperlichová.
Zisky plynuly Březinovým, Čaniga prý bral 20 tisíc korun
Také zde podle zjištění kriminalistů fungovalo důmyslné maskování před orgány státní správy.
„Při převozu lihu z Morávia-Chemu do Likérky Drak jezdila jako ochrana jiná auta, měli i zabezpečené telefony sloužící pouze pro komunikaci mezi nimi,“ poznamenal Henzel.
Černý líh byl uložený v likérce v podzemních nádržích. Podle Čanigy měl mladší z bratrů Březinů udílet pokyny, kolik alkoholu se z jakého lihu vyrobí. On sám o tom prý nerozhodoval, nicméně svou vinu s výhradou přiznává.
„Je to pravda, tomu se neubráním,“ pravil u soudu.
„Množství lihu je ale naprostý nesmysl, nedalo se ho na výrobních linkách tolik vyrobit. Pravda může být kolem 60 procent vyčísleného množství,“ hájil se Čaniga.
Přiblížil také, jak podváděl s kolky. Někdy se podle něho na lahve vůbec nenalepovaly, jindy se naopak vracely s prázdnými nádobami.
„Něco se dalo zachránit. Odběratelé vraceli kolky na šestilitrových kanystrech, daly se použít znovu,“ řekl Čaniga s tím, že zisky plynuly Březinovým a on dostával výplatu kolem 20 tisíc. U soudu prohlásil, že je nemajetný.
„Na alkohol bez papírů kývne každý“
Takové podvody ovšem byly možné i proto, že mezi odběrateli byl o nelegální líh zájem. Samozřejmě, že šlo o cenu. Zatímco litr tvrdého alkohol ze zdaněného lihu stál až 180 korun, cena u nelegálního mohla být jen 80 korun.
„Na alkohol bez papírů kývne každý, protože zaplatí méně. Oficiální alkohol se prodával velice špatně, bylo ho tak deset procent, zbytek byl neoficiální,“ popsal Dominik Nagy, který řídil distribuční firmu Cyrano Nápoje a je také obžalovaný. I on „sloužil“ Březinovým.
Ani jemu se nezdálo množství nezdaněného alkoholu. A vinil z toho Tomáše Březinu, z jehož podkladů žaloba vycházela.
„Všechno co řekne, je svaté. Je v takovém postavení, že mu každý uvěří,“ zlobil se Nagy, který také tvrdil, že dnes nemá žádný majetek.
Obchodní zástupce levnější ceník neřešil
Když se o něho začala v roce 2005 zajímat policie a skončil ve vazbě, Březinovi distribuční firmu přejmenovali na Verdanu a dosadili do jejího vedení Roberta Sedlaříka, třetího z hlavních obžalovaných v této kauze. Ten už byl trestaný za daňové úniky i distribuci otráveného alkoholu při metanolové aféře.
Jeho obhajoba byla podobná: vinu přiznal, ale tvrdil, že jen plnil pokyny lihového bosse a jeho sourozence.
„Nemohl jsme sám rozhodovat a ani bych si to nedovolil,“ vypověděl Sedlařík.
Další čtyři obžalovaní jsou obchodní zástupci Verdany, kteří alkohol prodávali po celé republice. Jeden z nich, Tomáš Drexler, řekl, že měl běžný a „levnější ceník“.
„Nezajímalo mě ale, proč je na něm alkohol levnější,“ tvrdil.
Sedlařík a Nagy přitom vypověděli, že obchodní zástupci od začátku věděli, že mají nabízet i alkohol z nezdaněného lihu. Lihoviny končily ve velkoskladech i obchodních řetězcích.
