„Vládě předložím dvě varianty. Tou první je, že od roku 2021 by povinnou maturitu z matematiky měla gymnázia a lycea a rok poté i ostatní školy,“ řekla Valachová. Druhá varianta počítá s dvouletým odstupem, povinná maturita z matematiky na všech školách vyjma gymnázií a lyceí by začala v roce 2023.
Ještě další výjimku budou mít školy umělecké a zdravotní a sociální obory. Na těch se zavádění povinné maturity z matematiky odložilo na neurčito.
Hlavním důvodem navrhovaného odkladu povinné maturity na odborných školách jsou připravované změny financování regionálního školství, které by měly být spuštěny v roce 2018. Školy už nebudou placeny podle počtu žáků, takže by nemusely bojovat o každého žáka, řekla ministryně. Navíc by nový systém financování měl umožnit dělení tříd na výuku matematiky do skupin, což by mohlo zlepšit kvalitu výuky tohoto předmětu.
Původně měla být v roce 2021 maturita z matematiky povinná pro všech asi 66 středoškolských oborů. Hlavním důvodem navrhovaného odkladu povinné maturity na odborných školách jsou připravované změny financování regionálního školství, které by měly být spuštěny v roce 2018.
Školy už nebudou placeny podle počtu žáků, takže by nemusely bojovat o každého žáka, řekla ministryně. Navíc by nový systém financování měl umožnit dělení tříd na výuku matematiky do skupin, což by mohlo zlepšit kvalitu výuky tohoto předmětu.
Matematika bývá předmětem, ze kterého propadá nejvíce maturantů. O zavedení povinné maturity z ní měli velký zájem měli zaměstnavatelé reprezentovaní Svazem průmyslu a dopravy. Bývalý ministr Marcel Chládek (ČSSD) ji chtěl spustit už v roce 2019, ale Valachová to odložila. Studenti středních škol, kde bude zavedena, budou povinně maturovat ze tří předmětů. Vedle českého jazyka a matematiky to bude ještě cizí jazyk.
Sobotka: Pokusíme se o desetiprocentní růst platů učitelů
O maturitě Valachová hovořila v úterý také s premiérem Bohuslavem Sobotkou, s nímž se sešla v rámci bilančních schůzek mezi předsedou vlády a všemi ministry.
Podle Sobotky by se ve zbytku funkčního období vlády měla zaměřit na čerpání evropských fondů, dotažení reformy regionálního školství nebo prosazení kariérního řádu pro učitele. Premiér to řekl novinářům po jednání s ministryní. V příštím roce by se měla vláda pokusit o desetiprocentní růst tarifních platů učitelů, dodal. Valachovou ocenil za zlepšení podmínek pro umisťování dětí do mateřských škol či prosazení novely zákona o vysokých školách.
Sobotka Valachovou chválil. Příští měsíce ale podle něj budou pro ni náročné. „Má slušně našlápnuto a věřím, že dotáhne tyto věci skutečně do konce,“ řekl.
Ministryně chce zvyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2020 dosáhly na 130 procent průměrné mzdy v Česku. Letos od září se zvýšily platy učitelů v tarifní složce o šest procent a v nenárokových složkách o dvě procenta. „Pokud chceme dosáhnout 130 procent v roce 2020, měli bychom se pokusit o desetiprocentní zvýšení tarifních platů v roce 2018,“ uvedl Sobotka.
Musíme konat, prohlásila odhodlaně Valachová
Premiér chce, aby Valachová prosadila změny ve financování regionálního školství, které nyní ve druhém čtení projednávají poslanci. Stát by podle novely platil školy na základě počtu odučených hodin, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Pravidla mají platit od září přespříštího roku.
Valachová má prosadit v Parlamentu také kariérní řád učitelů, který prošel vládou na začátku listopadu. Podpořit by také měla pedagogické a lékařské fakulty. Resort v příštím roce počítá až s 260 miliony korun pro pedagogické fakulty, dalších 650 milionů je možné využít z evropských fondů.
Valachová řekla, že do konce funkčního období má ambici „dosáhnout hattricku“ jako hokejista Jaromír Jágr, tedy opakovaně zvyšovat rozpočet školství, dotáhnout kariérní řád a změny ve financování škol. „Bezpečnou budoucnost našich dětí zajistí pouze kvalitní vzdělávání. Dost bylo priorit na papíře, musíme konat,“ uvedla Valachová.
