Když zazněla otázka, kdo v mládí četl časopis ABC, zvedl se mezi více než dvěma stovkami účastníků zlínské konference TEDx nespočetný les rukou.
„No nazdar,“ suše reagoval Vlastislav Toman, jeden z jeho spoluzakladatelů, jenž časopisu v letech 1959–1991 velel.
Dnes už mu je 86 let, ale lidem o dvě až tři generace mladším má pořád co říct. Třeba o tom, jak jde s dobou. Má vlastní web, účet na Facebooku a komunikuje mailem.
„Přitom když po revoluci přišly do redakce ABC první počítače, nechtěl jsem s nimi nic mít,“ pousmál se Toman.
Jeho životní dráha by vydala na obsáhlý román. Jako malý kluk chtěl být elektrotechnikem a vynálezcem a vášnivě četl Mladého hlasatele i autory jako Troska nebo Verne.
Vznikl časopis na vyšší úrovni, než měli Sověti
Po válce pracoval jako konstruktér v plzeňské Škodovce a byl kulturním redaktorem časopisu Rudá zástava. Ano, to je ten, který znají čtenáři Švandrlíkových Černých baronů.
A od roku 1957 působil jako redaktor techniky v nově vznikajícím časopise ABC mladých techniků a přírodovědců.
„Podobný časopis tehdy nikde neexistoval, jen Sověti měli Mladého technika a Mladého přírodovědce. My to ale spojili v jeden titul a ještě se posunuli o úroveň výš,“ vzpomíná.
„Ábíčko“ se brzy stalo neuvěřitelně populární. Stačí se podívat na čísla prodeje.
„V roce 1957 jsme začínali s 50 tisíci a do roku 1989 jsme se dostali na 330 tisíc,“ poznamenal Toman.
Pořád nosí v hlavě film na motivy komiksu
Pracně sestavené papírové vystřihovací modely zdobily dětské pokojíky po celém tehdejším Československu. Vznikaly i kluby ABC a redaktoři jezdili na neformální setkání s dětmi a jejich rodiči.
„Časopisu pomáhalo i to, že byl poměrně levný. Komunisté zdražovali dupačky a jiné dětské potřeby, ale na cenu časopisů pro mládež nesáhli,“ líčí Toman.
Až po roce 1989 se situace změnila a zájem o ABC znatelně klesl.
„Ale není to o tom, že by se děti změnily. Ty jsou pořád stejné, jen se mění prostředí kolem nich a doba, v níž vyrůstají,“ prohodil Toman, který je i úspěšným autorem knih, povídek či komiksů.
Jeho šest cyklů o mimozemšťanovi Kruanovi je vůbec nejdelším českým sci-fi komiksem, Strážci pak nejdelším klubovým komiksem po Rychlých šípech Jaroslava Foglara.
„Uvažoval jsem o filmu na motiv komiksu o Kruanovi, kdysi jsme chtěli oslovit i režiséra Karla Zemana, ale nevyšlo to. Nicméně pořád to mám v hlavě, třeba se to podaří udělat,“ líčí Toman.
Jeho přednášce aplaudoval zaplněný sál. Konference TEDx v Baťově institutu nabídla o víkendu hned devět řečníků, které spojovalo téma „Co chceš, můžeš“, odkazující na Tomáše Baťu.
„Ohlasy máme výborné, za rok v říjnu bychom určitě rádi uspořádali další ročník. Musíme ale požádat o licenci, která se uděluje vždy na jeden rok,“ řekla za pořadatele Michaela Mitáčková.
Zájem byl ještě větší než 230 účastníků, kvůli přísným kritériím mezi nimi mohla být jen stovka platících.