Ještě loni si mohli zájemci ve Zlíně koupit městský byt, jehož hodnota byla milion korun, za pouhých 130 tisíc. Bylo to 60 procent úřední ceny.
To už je minulost. Koalice, která se chopila řízení radnice po loňských volbách, před časem zastavila prodej městského majetku, dokud nenastaví nová pravidla. A ta teď schválili zlínští zastupitelé.
Jejich verdikt a vzkaz lidem jsou jasné: město se bude chovat ekonomicky. Byty přestává nabízet za zlomky jejich hodnoty, ale za 100 procent tržní ceny.
„Díky tomu může město lépe zhodnocovat svůj majetek, jeho role řádného hospodáře se tak ještě více zvýrazní,“ tvrdí náměstek primátora Dalibor Stříbný, který návrh předkládal.
Končí tak model, který méně majetným nájemníkům dával šanci, že si pořídí byt za mnohem nižší cenu, než za jakou je k mání v realitních kancelářích.
Podle Stříbného to ale neznamená, že by se město chovalo asociálně, neboť byty nabízí k nájmům, které loni snižovalo.
„Městské byty mají sloužit lidem, kteří si z finančních důvodů nejsou schopni zajistit bydlení jiným způsobem. Jde hlavně o začínající rodiny, rodiče samoživitele a seniory,“ podotkl Stříbný z hnutí ANO.
Dufek: O byty teď nikdo nebude mít zájem
I proto město aktuálně neuvažuje o dalším větším prodeji bytů, kterých dnes vlastní kolem dvou tisíc. Do přímého prodeje bude nabízet pouze baťovské půldomky a byty ve spoluvlastněných domech, ve kterých musí město přispívat na opravy.
O každém zvlášť rozhodnou zastupitelé. Pokud řeknou ano, město bude mít na byt nově i pět let předkupní právo.
„O byty nebude mít teď nikdo zájem, což není dobré. Přispěje to ke zmrazení trhu s byty,“ obává se opoziční zastupitel Aleš Dufek z hnutí Zlín 21, který byl minulé volební období náměstkem primátora.
Spousta městských bytů je ve zlínské lokalitě Nad Ovčírnou.
Podle něho by bylo v pořádku, pokud by město prodávalo byty za tržní ceny v případě, že by byly v dobrém stavu. A to většinou nejsou.
„V městských bytech je především špatné vnitřní vybavení. Je to dluh i minulých koalic, které do bytů moc neinvestovaly. A moc bych se divil, kdyby se to teď změnilo,“ upřesnil Dufek.
Míní, že sociální slabší jedinci přijdou o možnost udržet si koupí městského bytu za nižší cenu alespoň stávající životní úroveň. Podle něho by město mělo vybraný nájem investovat zpátky do bytů.
Jedním z důvodů, proč se před lety bytů zbavovalo, bylo ale to, že jejich údržba stála velké peníze.
„Loni to bylo 66 milionů korun. V této částce byla i většina peněz, které město získalo z prodeje bytů a nebytových prostor,“ podotkla Lenka Kováříková z oddělení správy domů zlínského magistrátu.
V jiných městech už byty prodávat nechtějí
Podobná situace jako ve Zlíně je ve Vsetíně. Tamní radnice už prodala všechny byty, které chtěla. A pokud dnes přece jen nějaký nabídne, tak za tržní cenu.
„Není důvod majetek znehodnocovat v neprospěch města. Navíc nechceme kazit tržní prostředí,“ předestřel vsetínský starosta Jiří Čunek z KDU-ČSL.
Ani další okresní města Zlínského kraje dnes neuvažují o prodeji bytů.
„Pokud by se nějaký byt prodával, pak pouze v případě, že bude součástí celého bytového domu. A ten by získala nejvyšší nabídka,“ přiblížil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
V Kroměříži už řadu let nebyly v nabídce žádné byty. Když je radnice dříve prodávala, stanovila si částku tisíc korun za metr čtvereční, přičemž cenu ovlivnila poloha bytu i to, z jakého materiálu je postavený.
„Celkově šlo ale o výrazně nižší cenu než byla tržní. Dnes žádné pravidla pro prodej bytů nemáme, protože se jich už nechceme zbavovat,“ nastínil starosta Kroměříže Jaroslav Němec z hnutí ANO.
