Před třemi lety ohrožoval spor o peníze z Norských fondů samotnou existenci Valašského muzea v přírodě, přesto nyní skončil dobře.
Podle nedávného rozhodnutí Generálního finančního ředitelství musí skanzen zaplatit pokutu „jen“ 10,8 milionu korun, z čehož polovina je penále.
Pro skanzen je to výborná zpráva. Původní částka totiž dosáhla závratné výše 150 milionů korun. Ještě důležitější je ale zdůvodnění platby.
„Jde o sankci za formální pochybení při zadávání veřejných zakázek. Slovo formální je pro nás klíčové. Jasně říká, že jsme nikoho neošidili, a co jsme měli udělat, to je uděláno,“ uvedl ředitel skanzenu Jindřich Ondruš.
Generální finanční ředitelství případ odmítlo komentovat. „Jsme vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti,“ konstatovala mluvčí úřadu Petra Petlachová.
Skanzen figuroval na seznamu dlužníků
Pro muzeum, které je jedním z nejatraktivnějších míst pro turisty ve Zlínském kraji, tím končí období nejistoty, během kterého nemohlo čerpat další peníze. Dokud nebyl případ vyřešený, figurovalo totiž na seznamu dlužníků a na dotace kvůli tomu nedosáhlo.
Kuriózní byl i fakt, že ačkoliv měl skanzen nelichotivou nálepku podvodníka, odborná stránka prací pořízených z norských peněz byla na mezinárodní úrovni hodnocená velmi dobře.
„Celé to byl nesmysl, šlo o jednostranný výklad zákona o zadávání zakázek. Doplatili jsme na to, že ani zákony, ani úřady nedokázaly zohlednit odlišnosti, které muzeum logicky má,“ poznamenal bývalý obchodní náměstek muzea Václav Mikušek.
Právě on za celý projekt zodpovídal. V době, kdy kauza odstartovala, už ale ve skanzenu nepracoval a dělal místostarostu Rožnova.
„Za ty peníze dělali zaměstnanci muzea například historický výzkum. Takže firma, která by celou zakázku vyhrála, by je na tu práci musela najmout,“ dodal Mikušek.
Valašské muzeum v přírodě získalo dotaci 75 milionů korun v roce 2007 a rozšířilo za ně sbírku původních lidových staveb třeba o zděchovskou hospodu či školu na dědině.
Ve skanzenu vytvořili i multimediální výstavu v Janíkově stodole, vybudovali protipožární systém nebo vzduchotechniku kuchyně ve Vaškově hospodě.
Obří zakázku rozdělili na několik menších
Následné šetření Nejvyššího kontrolního úřadu však v roce 2010 upozornilo na skutečnost, že skanzen rozdělil obří zakázku na několik menších, čímž porušil zákon.
„Kdybychom vypsali jednu zakázku, tak by si na ní vylámaly zuby i tak velké firmy, jako je třeba Skanska. Nebo by si musely najmout na speciální práce tolik externistů, že by to nezaplatili ani štědří Norové,“ reagoval tehdy Mikušek.
Inspiraci pro vznik skanzenu v Rožnově našel Jaroněk ve Švédsku |
Zakázky v té době získávaly společnosti, s nimiž muzeum dlouhodobě spolupracuje. Často šlo o malé firmy, které se na rekonstrukci historických budov specializují a které by zřejmě ve velkých tendrech neuspěly.
Tomu odpovídá i strategie obhajoby: tak rozdílné práce, navíc s uměleckým charakterem, jedna firma udělat nedokáže.
Stejný názor měl také zřizovatel skanzenu, kterým je ministerstvo kultury. Celou dobu své podřízené hájilo.
„Projekt byl ze strany Valašského muzea v přírodě proveden na vysoké úrovni a s přesvědčivými výsledky, což potvrdil i nezávislý expert z Kanceláře finančních mechanismů v Bruselu,“sdělila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Kvůli pokutě se zdrží stěhování nové budovy do areálu
Nejvyšší kontrolní úřad a následně i Generální finanční ředitelství ale trvaly na tom, že zakázky se dělit neměly. Ve skanzenu si pak podávali dveře kontroloři z tuzemských úřadů i ze zahraničí. Správci Norských fondů dokonce najali londýnskou kancelář.
Nakonec se experti shodli na tom, že práce jsou hotové tak, jak měly být, a rozpory jsou jen ve vyúčtování. Navíc hrozilo, že stát sám sobě uchystá past.
Pokud by úřady trvaly na stopadesátimilionové platbě, muselo by ministerstvo kultury žádat kolegy z resortu financí o peníze navíc. Ty by pak poskytlo skanzenu, který zřizuje, a ten by je zase vrátil ministerstvu financí.
Po sérii jednání nakonec finanční úřad snížil částku na 27,6 milionu korun.
„To bylo stále příliš vysoké, i když už ne ohrožující. Hlavně jsme ale trvali na tom, že jsme nic neprovedli, a žádali prominutí v plné výši,“ řekl Ondruš.
Finální částka 10,8 milionu korun je konečné rozhodnutí, odvolat se už není kam. Muzeum ji zaplatí z finanční rezervy, kterou tvořilo tři roky. Pro návštěvníky to v praxi znamená třeba to, že si budou muset počkat na novou budovu, jejíž stěhování z valašských kopců do areálu v Rožnově je připravené.
