V Jižní Americe strávil nepřeberné množství času. S domorodými kmeny v nedotknutých amazonských pralesích se známý český antropolog Mnislav Zelený sblížil natolik, že mu dokonce dali jméno Atapana.
Z nevšedních cest si přivezl předměty a fotky, které život kmenů přibližují a které nikdo jiný nemá. Je jich kolem deseti tisíc a Zelený chce všechny darovat Zlínskému kraji.
Na první pohled jednoduchá jednání však trvají přes rok a výsledek zatím nemají.
Kraj nejdřív kývl na Obuvnické muzeum. Teď mění názor
O zatím poslední a velmi nečekanou komplikaci se postarali krajští zastupitelé. Na poslední schůzi totiž překvapivě schválili umístění vzácné sbírky na hradě ve zlínské části Malenovice. Zelený přitom toto místo od začátku vylučuje.
„Nesouhlasím s tím. Toto prostředí není vhodné a vzdálenost od centra města také není dobrá,“ připomněl Zelený.
„Dostal jsem nabídku z jiného města, ale odmítl jsem ji, protože ve Zlíně to vypadalo nadějně. Teď nevím,“ mrzí jej.
Svou sbírku by rád viděl v bývalém Obuvnickém muzeu v baťovském areálu. Přesně na tom se před měsícem shodoval i s vedením hejtmanství.
O původní baťovské budově s číslem 1 tehdy jako o „nejrychlejším řešení“ mluvil také krajský radní za kulturu Ladislav Kryštof nebo ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Pavel Hrubec (více zde).
Co způsobilo zásadní obrat není jasné a blíž se k tomu nechtějí vyjadřovat ani lidé z krajského odboru kultury.
Radní Kryštof teď tvrdí, že hrad je ideální kvůli prostoru i možnosti rozšířit výstavu o venkovní expozice a doplnění o program pro děti, což by v baťovském areálu podle něj nebylo možné.
„V Obuvnickém muzeu je to nereálné, protože budova není v dobrém stavu a výhledově bychom nemohli zaručit setrvání expozice na tomto místě,“ prohlásil po rozhodnutí zastupitelů Kryštof.
„Stále ale platí, že si tuto mimořádnou příležitost nechceme nechat ujít. S panem Zeleným budeme jednat,“ ujistil krajský radní.
Zlín může být cestovatelským centrem republiky
Jestli však jejich nabídku přijme, je nejisté. Kromě dobrého místa žádá Zelený i třicetiletou záruku péče o předměty a jejich trvalou přístupnost pro veřejnost – tedy aby nebyly schované v depozitáři.
Muzeum původně nabídlo tři možné varianty umístění. Podstatné vždy bylo, aby budova patřila Zlínskému kraji. Kromě hradu a obuvnického muzea byl v nabídce také Baťův institut.
Nakonec se díky poloze, vybavenosti i prostoru ukázalo jako nejvýhodnější právě bývalé muzeum obuvi. Do hry se dostalo i proto, že ho kraj nemusel rezervovat pro plánovaný budoucí Evropský dům, což je místo, které stát chtěl mít v každém kraji kvůli institucím vyřizujícím evropské dotace a fondy.
„Tento požadavek ze strany státu padl, takže budova se uvolnila,“ konstatoval na začátku dubna radní Kryštof.
Teď to ovšem vypadá, že bývalé Obuvnické muzeum šanci nemá.
Pokud by se kraj dokázal se Zeleným domluvit, Zlín by se i díky tomu mohl stát cestovatelským centrem celé republiky. Už nyní nabízí výjimečnou expozici legend Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, připomíná také významného cestovatele Eduarda Ingriše a koná se tady uznávaný festival Neznámá země, který pořádají další známí cestovatelé, Petr Horký a Miroslav Náplava.
„Kdyby k tomu přibyl Mnislav Zelený a jeho Amazonie, měli bychom tady památník cestovatelství, který jinde nenajdete,“ upozornil Hrubec.
I kvůli tomu by zařazení expozice do Obuvnického muzea nedaleko Baťova institutu bylo ideální. Pokud tato varianta skutečně neprojde, nabízí se třeba prázdný zlínský zámek.
Svou polohou i velikostí vyhovuje a na první pohled by jeho využití pro muzeum nemuselo nic vadit. Jenže patří zlínskému magistrátu, který s ním má jiné plány (více zde).
