Když Zlín před pěti lety zvítězil v mezinárodní soutěži Město v květu, kanadský komisař, který jej přijel ohodnotit, prohlásil: „Byli jsme doslova dojati, jak oslovujete přírodu a jak ji vnášíte do města, jak je město čisté, upravené, jakým způsobem se k přírodě chováte.“ (více o tehdejším triumfu čtěte zde)
Jenže sousloví o „městu zeleně“, jímž se Zlín označuje, teď dostává trhlinu. V aktuálně vydaném žebříčku množství zelených ploch v centrech krajských měst obsadil Zlín třináctou, tedy poslední příčku.
Podle satelitních snímků krajiny, které byly pro studii rozhodující, zaujímá parková zeleň jediné procento území města. Ve srovnání s lídrem žebříčku, kterým jsou Karlovy Vary s více než dvaceti procenty, je na tom krajské město tristně.
„Výsledkům se musím smát. Studie není zpracována komplexně, jde o typický úřednický přístup od stolu. O její serióznosti se nedá v žádném případě mluvit,“ reagoval náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
Zlín: Ve městě máme stromů dost
Počítala se veřejně přístupná zeleň široká aspoň 10 metrů Žebříček vytvořil Český rozhlas na základě analýzy Evropské agentury pro životní prostředí.
Geografové díky počítači, který zkoumal satelitní záběry země, zařazovali půdu do 21 kategorií. Patřily mezi ně obytné zóny, průmysl, zemědělská půda, staveniště nebo silnice. A samozřejmě také zeleň v podobě městských parků a zahrad.
Nejzelenější městaKRAJSKÁ: OKRESNÍ: Poznámka: Geografové v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) vytvořili žebříček krajských a okresních měst na základě analýzy satelitních snímků. U měst jsou uvedena procenta parkové zeleně. |
„Aby se zeleň započítala, musí být veřejně přístupná a široká alespoň deset metrů,“ upozornili tvůrci žebříčku Petr Kočí, Jan Boček, Jan Cibulka a Marcel Šulek.
A to je právě v případě Zlína zásadní potíž. Park Komenského, sad Svobody, centrální park na Jižních Svazích a další parkové plochy nad Čepkovem nebo na Cigánově, které studie bere v potaz, skutečně zabírají pouze malou část území města. Zahrádky ve čtvrtích baťovských domků ani jednotlivě stojící stromy už kritéria výzkumu nesplňují.
„Ve městě přitom roste přes sto tisíc stromů, což je více, než má obyvatel,“ upozornil Landsfeld.
Aby tak Zlín v analýze uspěl, bylo by podle jeho slov zřejmě nutné veškerou zeleň soustředit na jedno místo. Hypoteticky by tak vznikl obří park, na druhé straně by obyvatelé v ulicích nenarazili na jediný trávník, květinový záhon, keř a strom. „To by se lidem rozhodně nelíbilo,“ podotkl Landsfeld.
Zajímavostí bezpochyby je, že jakmile se k sledované zeleni připočtou i všechny lesy, které v hranicích Zlína rostou, rázem město poskočí v žebříčku na třetí místo.
Hradiště přišlo o „zelené plíce“
Geografové se kromě krajských měst zaměřili také na okresní. Jako vůbec nejhorší ze všech 60 vyšlo z jejich analýzy Uherské Hradiště. Sledovaná zeleň, tedy jak parky, tak i lesy, zde zaujímá pouze něco málo přes dvě procenta území.
Také na Slovácku však žebříček zpochybňují. „Cítíme se silně poškozeni. Průzkum absolutně neodpovídá realitě,“ řekl mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
Analýza si totiž všímá pouze lesíků a také zeleně lemující vodní plochy na hranicích uherskohradišťského katastru s Jarošovem, respektive Míkovicemi.
V Uherském Hradišti ale jsou také desítky hektarů další zeleně, například v areálu nemocnice a parku Rochus.
„Nyní se navíc připravuje vytvoření nového městského parku U Moravy,“ sdělil Pášma.
O další řadu zelených ploch přišlo město na začátku 90. let po osamostatnění Starého Města a Kunovic.
„Především Kunovský les tvoří zelené plíce města. Pozemky vesměs patří Uherskému Hradišti, ale územně náleží ke katastru Kunovic,“ připomněl mluvčí.
Mimochodem, před třemi lety získalo Uherské Hradiště stříbrnou plaketu v evropské soutěži Evropských kvetoucích sídel, a to díky vítězství v celostátní soutěži Město stromů.
„Úspěchů na evropské úrovni, ve kterých se hodnotila zejména péče o zeleň a životní prostředí, bychom nemohli dosáhnout bez zeleně,“ poznamenal Pášma.
Uherskohradišťská radnice přitom připouští, že v samotném centru historického města, které je památkovou zónou, je zeleně málo.
„Je těžké srovnávat místo s velmi starým osídlením s městy postavenými uprostřed lesů před nedávnem,“ podotkl mluvčí.
Vsetín: Výsledky potvrzují kvalitu života v našem městě
Naopak Vsetín se nachází na opačné straně žebříčku. Studie jej zařadila na třetí příčku. Z okresních měst jsou lepší už pouze Děčín a Jeseník.
Zeleň zabírá téměř šedesát procent území Vsetína. Ten těží především z toho, že leží v údolí a je téměř ze všech stran obklopen zalesněnými kopci. V jeho majetku je celkem 829 hektarů lesních ploch, byť ne všechny leží na jeho území.
„Z výsledků máme radost. Jde o potvrzení kvality života, která ve Vsetíně panuje. I z centra města se každý dostane pěšky do lesa za deset minut,“ poukázal místostarosta Tomáš Pifka.
Zhruba v polovině pořadí lze narazit na Kroměříž. Kromě lesů, například na Barbořině, zařadili odborníci mezi veřejnou zeleň také Podzámeckou a Květnou zahradu nebo část letiště. Naopak Bezručův park a parčík na Erbenově nábřeží dokument zcela opomněl.
„Nedokážu říct, proč je do studie nezahrnuli,“ krčí rameny kroměřížský starosta Jaroslav Němec.
Sám prý ale cítí, že zelených ploch ve městě není moc. „Do budoucna bych byl rád, kdyby jich přibylo,“ doplnil.
