Města začínají pro jistotu šetřit. Do jejich rozpočtů totiž od státu proudí méně peněz, než s kolika počítala. Některým chybí od začátku roku i desítky milionů korun. „Propad příjmů k 20. březnu letošního roku dosáhl 49 milionů korun,“ řekla Romana Bartošková z havířovského magistrátu.
„Oproti stejnému období loňského roku jde u daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty o zhruba deset milionů korun,“ přidala Iveta Stoszková částku chybějící třineckému rozpočtu.
O kolik milionů města přišlaPropad příjmů pocítil z měst v Moravskoslezském kraji například Havířov (k 20. březnu to bylo 49 milionů korun), Třinec (10 milionů), Český Těšín (9 milionů) či Krnov (7 milionů). Města shodně věří, že se jedná o dočasný výpadek, opak by znamenal omezení městských výdajů. |
A obdobně jsou na tom i další města v regionu. Českému Těšínu chybí oproti původním předpokladům devět milionů, Krnov počítal s příjmem o sedm milionů vyšším, v Bohumíně marně čekali na šest milionů korun.
Obtížná situace samospráv
„Devět milionů korun znamená zhruba o patnáct procent menší příjem než ve srovnatelném období v kterémkoliv z pěti posledních let,“ vysvětlila podíl chybějících peněz na rozpočtu českotěšínská tisková mluvčí Dorota Havlíková.
Podle místostarosty Českého Těšína Stanislava Folwarczneho mohou chybějící peníze přinést městům problémy. „Nesplnilo se to, co avizoval ministr financí, že stát bude efektivněji vybírat daně. Je to naopak. Pokud bude tento trend pokračovat, postaví to samosprávy do velmi obtížné situace.“
Petra Petlachová, mluvčí finančního ředitelství, fakt, že obcím plynou nižší částky než v loňském roce, přiznává, problém ale podle ní není v nižším výběru daní. „V počátečních měsících roku 2014 obce obdržely z výnosů daní vyšší částky finančních prostředků než obvykle. Stalo se tak proto, že Finanční správa tehdy prověřovala, a tedy nevyplácela, velký objem nadměrných odpočtů DPH, čímž vzrostlo v těchto měsících inkaso a částky převáděných výnosů daní obcím,“ uvedla Petlachová.
Úlevy pracujícím důchodcům i levnější benzin
Méně peněz plyne obcím i kvůli nižšímu výběru daně z příjmu fyzických osob. „Od října 2014 vracíme přeplatky na dani poplatníkům - pracujícím starobním důchodcům, kteří dodatečně uplatnili za rok 2013 a 2014 základní slevu na dani,“ přiblížila Petlachová.
Důvodem nejsou ale jen pracující důchodci. Na snížených příjmech měst se podepsal například i výrazný pokles cen benzinu.
„Svůj podíl na stavu daňového inkasa mají v současné době i jiné faktory, které ovlivňují inkaso daně směrem dolů. Jde například o výrazný pokles cen pohonných hmot, pokles objemu stavební výroby, zavedení druhé, snížené sazby DPH, předzásobení tabákovými listy, pokles cen u energetických surovin a energií nebo pokles cen s významným podílem ropy na vstupu,“ dodala další důvody Petlachová.
Daňové výnosy se dostanou na předchozí úroveň. Snad
Pokud by nižší výběry daní trvaly dál, musela by města reagovat. „Zatím krizové scénáře nechystáme a nižší příjem nás prozatím neomezil. Pokud tato situace bude i nadále pokračovat, jsme připraveni na ni reagovat,“ říká starostka Třince Věra Palkovská.
„Předpokládáme, že se jedná o dočasný výpadek, který bude v průběhu roku srovnán. V každém případě nás ale situace značně zneklidňuje, protože pokud by byl výsledek za březen stejně nepříznivý jako předešlé měsíce, tak bychom už v dubnu museli reagovat silným omezením plánovaných výdajů,“ varuje havířovský primátor Daniel Pawlas.
„Aktuální březnová čísla nám naznačují zlepšující se trend a je zde reálný předpoklad, že se postupně výnosy z daní do rozpočtů obcí dostanou na úroveň předchozích let,“ uklidňuje Petlachová.
