Na třech místech v centru Zlína jsou místo klasických kontejnerů na odpad nové podzemní kontejnery, které pojmou mnohem více nepořádku. Pod povrchem skrývají prostor velikosti čtyř metrů krychlových, takže se plní pomaleji.
V případě nádob na směsný odpad to platí dvojnásob, protože se dají otevřít jen pomocí čipové karty. Primárně jsou určeny firmám a institucím z okolí. Tím pádem mají kolemjdoucí smůlu.
„Byl jsem hodně překvapený, když jsem chtěl kontejner otevřít, ale nešlo to. Moc tomu nerozumím. Myslím si, že by do něho měli mít možnost vyhazovat odpad všichni,“ je přesvědčen Václav Stoklásek ze Zlína.
Podzemní kontejnery se nacházejí v centru krajského města u podchodu na náměstí Práce, u Zlínského klubu 204 (bývalé knihovny) a nedaleko odtud na rohu Školní a Soudní ulice. Podzemní kontejnery na tříděný odpad (papír, plasty, sklo) jsou otevřené, ty na komunální (směsný) odpad se však dají využít jen na čipovou kartu.
„Není to odpadkový koš. Kontejnery slouží firmám z blízkého okolí, které platí za jejich odvoz. Čipová karta nahrazuje zámek,“ přiblížila vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství zlínské radnice Vladimíra Pavlovová.
Jedno stanoviště za víc než milion korun
Podzemní kontejnery na karty jsou umístěné u podchodu i bývalé knihovny. Město tak naplňuje svoji představu, že by se měly objevovat na veřejných prostranstvích, která se modernizují.
„Instalují se v památkových zónách, historických centrech a parcích měst po celém Česku. Všude tam, kde jsou nádoby většího objemu nežádoucí z estetického hlediska či pro nedostatek místa,“ podotkl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Běžné kontejnery na odpad, které mají objem 1 100 litrů, zabírají relativně velký prostor a nevypadají hezky. Oproti podzemní variantě mají však dvě nesporné výhody: jsou výrazně levnější a snadněji se vyvážejí.
„Vybudování jednoho stanoviště pro čtyři podzemní kontejnery stojí 1 až 1,5 milionu korun. Navíc je technicky náročné. Jejich předností je naopak pěkný vzhled a velký objem,“ upozornila Pavlovová.
Další města odrazuje cena
Právě kvůli vysokým nákladům se nedá počítat s tím, že by radnice podzemní nádoby na odpad začala rozmísťovat ve velkém po celém území města. Tedy i na sídlištích nebo v parcích.
„Jejich obsluha je mnohem nákladnější než vývoz klasických kontejnerů. Vyvážejí se díky hydraulické ruce na vozidle,“ uvedla Pavlovová.
Hlavně drahota dělá z podzemních kontejnerů artikl, který by sice města ráda měla, ale s ohledem na finanční možnosti si jejich nákup rozmýšlejí. To platí i pro Kroměříž, která je na seznamu kulturních památek UNESCO.
„Informovali jsme se a kvůli vysokým nákladům o jejich nákupu zatím neuvažujeme,“ potvrdil mluvčí města Pavel Zrna.
V Uherském Hradišti se touto myšlenkou také zabývají. „O několika kusech uvažujeme, pokud se nám podaří sehnat dotace. Jsou vhodné do historického centra města,“ reagoval mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
Ve Vsetíně už mají jasno. Podzemní kontejnery nechtějí. „Při počasí, jaké u nás v zimě panuje, by bylo problematické jejich vyvážení. Chceme, aby občané odkládali odpad do sběrných dvorů,“ upřesnil místostarosta Tomáš Pifka.
Jediným městem v kraji, kde se podzemní kontejnery nacházejí, je tak zatím Zlín.
Podzemní kontejnery nedávno pořídili i v Pardubicích (více zde):
