V době bouřlivých událostí z konce roku 1989 byla ve městě snaha o přejmenování Gottwaldova jedním z hnacích motorů revoluce.
„Když lidé shromáždění na náměstí zaburáceli slovo Zlín, břemeno vnuceného názvu Gottwaldov z nich padalo,“ vzpomínal na listopad 1989 zlínský historik Zdeněk Pokluda.
„Město se lišilo od jiných částí země tím, že zaznívalo právě slovo Zlín, které bylo dosud tabu.“
Přejmenování města, k němuž došlo 1. ledna 1990, bylo logickým krokem, který s sebou přinesly listopadové politické změny. Lidé vítali, že se městu vrátí jeho přirozené jméno a skončí éra, kdy jej komunisté přejmenovali jen na základě politického rozhodnutí.
Na vrácení jména Zlín se místní těšili tolik, že už před oficiálním schválením pověsili pod silniční ceduli Gottwaldov, jež vítala přijíždějící od Otrokovic, tabulku s názvem Zlín.
Přejmenovat Zlín = vymazat Baťu z vědomí lidí
Zlín byl městem, které za svůj rozvoj vděčilo Baťovi. „Proto bylo pro komunisty důležité. Baťa byl pro ně symbolem kapitalismu, který nenáviděli. A přejmenováním města přeznačkovali terén. Byla to cesta, jak nastolit nové pořádky a vymazat slovo Baťa z vědomí lidí,“ vysvětlil důvody přejmenování města v roce 1949 ředitel Státního okresního archivu Zlín David Valůšek.
Pojmenování ZlínaPrvní název Původ názvu Pověsti Léta 1949 až 1990 Rok 1990 |
Všechny klíčové politické i hospodářské pozice ve Zlíně již těsně po konci války v roce 1945 obsadili komunisté a výkladní skříň kapitalistické prosperity se měla proměnit v ukázku fungování socialistické výstavby Československa.
„V praktickém fungování obuvnického závodu se příliš mnoho nezměnilo, kromě dosazení nových kádrů na vedoucí místa. Tiše byly převzaty všechny základní principy řízení velkého podniku, které se navíc staly vzorem a důležitou inspirací pro novou organizaci průmyslu celé republiky,“ uvedl Valůšek.
O to důležitější bylo ideologické přeznačení symbolů. „Odtud pramenila jasná snaha říci, že to, co děláme my v Gottwaldově a podniku Svit, je socialistická budoucnost, na rozdíl od toho, co dělal Baťa ve Zlíně,“ objasnil ředitel archivu.
Zlínští komunisté měli hojné kontakty s Gottwaldem, jenž tehdy zastával post místopředsedy vlády.
Už v červnu roku 1945 přijel do Zlína a ve svém projevu se tehdy zmínil, že zlínské boty se budou vyvážet pod jiným jménem než Baťa. Již následující rok se stal Gottwald čestným občanem Zlína.
„Gottwaldovi bylo tehdy padesát let a mnoho jiných měst mu v tehdejší atmosféře udělilo čestné občanství. Bylo to podobné, jako když František Josef v roce 1898 slavil 50 let svého panování a řada obcí a měst podle něho pojmenovala školy či ulice. Využily toho, aby na sebe upozornily a zvýšily si prestiž,“ poznamenal Valůšek.
Původní plán: Gottwaldovo
Ale jen jedno město se po Gottwaldovi pojmenovalo.
Čtyři měsíce po únorovém komunistickém puči se Gottwald stal prezidentem a už 1. ledna 1949 se ze Zlína stal Gottwaldov.
„Ředitel národního podniku Baťa Ivan Holý, který byl komunista, napsal článek, v němž vysvětluje, proč je třeba změna. Uvedl, že stejně jako Stalingrad nese jméno po Stalinovi, tak Zlín se přejmenuje na Gottwaldovo. To se pak upravilo na Gottwaldov,“ popsal změnu ředitel archivu.
Název Zlín pak označoval jen centrální část Gottwaldova.
Většina z místních změnu názvu nikdy nepřijala za svou.
„Vzpomínám si, když jsem si jako dítě kupovala v autobuse lístek z Napajedel do Gottwaldova, řidič se na mě obořil, že jede do Zlína,“ směje se jedna z obyvatelek města Michaela Konečná.
A není s tou zkušeností zdaleka jediná. „Když jsem jako dítě jezdil s rodiči ze Vsetína na nákupy, jezdilo se do Zlína, nikoli do Gottwaldova,“ připomněl Valůšek.
Přejmenování slíbili hned 21. listopadu
Hned v listopadu 1989 se na řadě míst ve městě, kde byly cedule Gottwaldov, objevovaly ty s nápisem Zlín. A lidé přejmenování města požadovali i při demonstracích v době sametové revoluce.
Už 21. listopadu 1989 musel předseda místního Městského národního výboru slíbit navrácení názvu Zlín.
Přesně o měsíc později pak rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru rozhodla, že se Gottwaldov od 1. ledna 1990 vrátí zpět k historickému jménu Zlín.
„Dnes je návrat ke jménu Zlín brán jako samozřejmost, ale pro nás to byla obrovská událost. Zlín byl symbol baťovské éry, kterou se komunisté všemožně snažili pošpinit. Ale neměli šanci, lidé tady na Baťu nezapomněli. Když pak v prosinci přijel Tomáš Baťa mladší do Zlína, vítalo ho plné náměstí. Mnozí z nás se tehdy neubránili slzám,“ řekl pamětník Josef Červenka.
