Na akademické půdě bylo ticho poměrně nezvyklé. Až se jako první osmělila pracovnice UTB. „Zahraniční zájemci o studium často nedostanou vízum. Jak to máme řešit?“ ptala se.
Zeman na to škole poradil, aby studenti přicházeli do země přes Německo, které má lepší systém víz než „zaostalá Česká republika“. A nastala další odmlka.
Do konce debaty se pak našli jen dva „odvážní“, které zajímalo, jak Zeman hodnotí svoje působení ve funkci prezidenta nebo v čem vidí největší problémy země.
Hlavního avizovaného tématu, tedy Globalizace versus regionalizace: Ekonomické, sociální a politické důsledky se tak důsledně držel jen Miloš Zeman sám.
„Vybrali jste téma, ke kterému přistupuji s pokorou. Není mi vlastní,“ uvedl na začátek, potom ale následovala promyšlená úvaha, které se globalizace týkala a mohla zaujmout.
Ačkoliv studenti prezidenta třikrát ocenili smíchem a tleskali mu vestoje, odcházet začali dřív, než se prezident zvedl ze židle a rozloučil s prorektorem. Ten ale příliš zklamaný nebyl.
„Je pravda, že kdyby bylo víc otázek, bylo by to příjemnější, ale klima bylo dobré a mohli se ptát na cokoliv,“ řekl po besedě prorektor Aleš Gregar. Jenže neptali se. Proč? Na to už prorektor odpověď nenašel.
