Ve vizovické likérce se během dvanácti let existence Masters of Rock vystřídal nespočet kapel, přesto se pořadatelům letos podařilo přivézt hned jednadvacet jmen, která si tady odbyla svoji festivalovou premiéru. Největší - a nejdražší - z nich byli Dream Theater, při jejichž čtvrtečním koncertě bylo nejzajímavější sledovat neuvěřitelné instrumentální dovednosti členů kapely. Ti na rozdíl od lednového koncertu v Praze, kde představili eponymní studiovou novinku, odehráli festivalový set v podobě největších hitů, jimž vévodil závěrečný megahit Pull Me Under. Nebyl to sice koncert, který by uchvátil a strhnul celý areál, pro řadu fanoušků však šlo hlavně o velký zážitek.
„Nedalo se na ně moc pařit, ale to jsem ani nečekal. Jsou to výborní hudebníci. Stál jsem přímo u obrazovky a sledoval Johna Petrucciho a jeho práci s kytarou,“ popsal jeden z fanoušků Marek Havránek.
Právě první den Masters byl zřejmě nejsilnější. Návštěvníky naladila zběsilá show australských Airbourne a po zmíněných Dream Theater přišla řada na thrashmetalové Anthrax, kteří předvedli jedno z nejlepších vystoupení celého festivalu. Třiapadesátiletý zpěvák Joey Belladonna na pódiu odběhal maraton a zkušeně dirigoval rozeskákaný dav před pódiem. Zazněla i vzpomínka na zesnulého zpěváka Ronnieho Jamese Dia, který by právě ve čtvrtek oslavil 72 let. Mimochodem, jeho jméno nese od roku 2010 hlavní stage Masters of Rock.
Matka mezi metalisty
Podobně vysoko řadili návštěvníci i švédské metalové válečníky a miláčky vizovického publika Sabaton, kteří dorazili popáté za posledních osm let. A z bezejmenného otloukánka hrajícího v roce 2007 v odpolední výhni se stala hlavní hvězda pátečního programu. Frontman Joakim Brodén prokládal songy košilatými vtípky či stále se opakujícími průpovídkami, vypil na ex plechovku piva a nakonec ukázal i svůj český pas.
„Naštvaly mě řeči na internetu. Prý si svými vyjádřeními o tom, že se považuji za padesátiprocentního Čecha, dělám jen PR,“ vysvětlil Brodén. Jeho matka je totiž Češka a koncert sledovala přímo ve Vizovicích. „Když vidím syna před dvaceti tisíci lidmi, kteří skáčou a zpívají, mám vždycky husí kůži,“ usmívala se.
Sabaton (Masters of Rock 2014)
Povedených koncertů bylo daleko víc, třeba hned následující polští Behemoth svým těžkotonážním blackmetalem areál téměř srovnali se zemí. V jednu hodinu ráno na ně bylo před pódiem narváno a písničky z aktuální desky The Satanist působily jako zjevení. Behemoth se po zdravotních problémech svého lídra Nergala vrátili v plné síle a prokázali, že na scéně extrémního metalu patří mezi nejdůležitější formace.
Právě dramaturgické „úlety“ stranou ke tvrdším žánrům Masters tradičně velmi slušely. Ať už šlo o Arch Enemy s novou zpěvačkou Alissou White-Gluz, nebo kanadské Kataklysm, kteří se na soupisku dostali na poslední chvíli. „Jejich zpěvák Maurizio Iacono mi řekl, že Masters řadí na stejnou úroveň jako Wacken Open Air, Graspop a Hellfest,“ vyjmenoval ředitel festivalu Jiří Daron velké světové festivaly tvrdé hudby.
Většinové zastoupení v programu ale měly kapely z oblasti melodického metalu. Němečtí Helloween odehráli i pětici songů, které jim vybrali jejich fanoušci na webu festivalu. „Jednu z nich poslala kapela do nebe českým vojákům, kteří zemřeli v Afghánistánu. Je vidět, že i zahraniční kapely myslí na to, co se u nás děje,“ popsal Daron.
Benemoth (Masters of Rock 2014)
Podle něj si jeden z nejsilnějších zážitků odnesli fanoušci, ale i zahraniční muzikanti či novináři, kteří sledovali projekt Rocksymphony, při kterém zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů předvedla s Janem Toužimským a Martou Jandovou světové rockové hity. „Něco takového prý ještě neviděli, byli úplně nadšení. Cenili si, že nejde jen o doprovod filharmonie ke kapele, ale o její vlastní projekt,“ dodal šéf festivalu. Starší rockery zase potěšil Citron nebo skvělý kytarista Michael Schenker.
Němci byli nejšťastnější
V neděli večer se před hlavním pódiem tancovalo na švýcarské folkmetalisty Eluveitie a zákulisí festivalu se postupem dne změnilo na fotbalovou zónu. Hlavně německé kapely totiž horečnatě vyhlížely večerní finále mistrovství světa proti Argentině.
„Bonfire po svém vystoupení zamířili do pivního stanu před velkou obrazovku, Michael Kiske z Unisonic zase po skončení koncertu hned utíkal do autobusu, kde měli televizi. Když Německo v prodloužení vyhrálo, byl z něj nejšťastnější člověk na světě,“ poznamenal ředitel Daron.
Mimochodem, při pohledu na o život pějícího Kiskeho bylo až zábavné vzpomenout si na koncert Unisonic z ročníku 2010, kdy se bývalý zpěvák Helloween vracel na koncertní pódia a působil poněkud nejistě a nemotorně. Letos v srpnu Kiskemu a spol. vyjde druhá deska a jeho koncertní pohodě to evidentně prospívá. I proto se usmíval a spokojeně si podupával do rytmu i muž, který celé kapele vtiskl velmi slušivý metalový feeling - kytarista a dávný Kiskeho parťák z Helloween Kai Hansen.
Na úplný závěr Masters of Rock pak přišla řada na Sebastiana Bacha, bývalého zpěváka slavných Skid Row. Byl to jeho teprve druhý koncert v Česku a první samostatný, předtím v červnu 2006 předskakoval Guns N’ Roses.
„Byl jsem překvapený, jak příjemně působil. Dokonce dovolil natáčet celý svůj koncert, v zákulisí se choval uvolněně, vtipkoval a fotil se s ostatními muzikanty. Neměl žádné hvězdné móresy. A na pódiu doslova řádil, podobnou velkolepou rockovou show umí jen Američané,“ řekl Daron.
