Karel dnes? Nemlčel by a neměl by to snadné, říká jeho bratr Jan Kryl

Známý písničkář Karel Kryl by dnes oslavil sedmdesátiny. Jenže už před dvaceti lety náhle zemřel, s čímž se jeho bratr Jan Kryl dodnes zcela nesmířil. A slibuje, že až se někde zase setkají, splní to, co si několik let nadšeně plánovali.

Poprvé Jan Kryl přišel o svého bratra Karla v roce 1969, kdy už tehdy známý písničkář zůstal v Německu, protože v normalizačním Československu se nad ním v podobě zákazů a pronásledování začínalo existenčně smrákat. Bratři se viděli až v listopadu 1989. Po dvaceti letech. V březnu 1994 však Karel po infarktu zemřel a opět po dvaceti letech Jan Kryl na "bratříčka" v rozhovoru vzpomíná.

Profil: Jan Kryl

Narozen 12. 3. 1947 v Kroměříži. Pochází z novojičínské tiskařské rodiny. Firma Kryl & Scotti (založena 1909) se specializovala na bibliografie. S rodiči, sestrou Marií (1943) a bratrem Karlem (1944) se z Kroměříže, kam rodina v roce 1938 uprchla před nacisty, do Nového Jičína vrátili v roce 1957.

Karel, tehdy už známý písničkář, emigroval v září 1969 do Německa. Státní bezpečnost se rodině mstila, Jan například musel opustit zaměstnání ve Vojenském opravárenském podniku. Poté pracoval v novojičínském podniku Strojtex.

S Karlem se viděl až na konci listopadu 1989, důvodem však nebyla sametová revoluce, ale úmrtí matky. Jan od roku 1998 veřejně vystupuje s vlastními písněmi, které prokládá několika Karlovými songy. Na školách také přibližuje, jak se žilo za socialismu. Jan Kryl má i vlastní webové stránky.

Má k tomu důvod - dnes by Karel oslavil sedmdesátiny. "V Novém Jičíně zajdu k rodinnému hrobu, rozsvítím svíčku. Karlovy písničky si ale pouštět nebudu. Vždy mě hodně rozjitří, jsem naměkko a chytám depku. Je mi líto, že s ním už nemohu být. Navíc nám loni zemřela sestra Marjánka, takže ze tří sourozenců jsem zůstal sám...," říká Jan Kryl.

V březnu jsme si připomínali dvacet let od Karlova úmrtí, dnes jeho nedožité sedmdesátiny. Karel Kryl zní z rozhlasu, televize opakuje jeho koncerty, tištěná média připravují rozhovory...
Ano, je to velmi hektické. Ale to je vždy po deseti letech. V mezidobí se o Krylovi mnoho neví, v rozhlasech se jeho písničky nedávají. Pravidelně ho v originále hrají jen dvě stanice v republice, a to Radio Country z Prahy a církevní Radio Proglas. Jinak když si zavoláte do kterékoliv stanice a chcete něco od Kryla, tak pustí Landu nebo někoho jiného, jen výjimečně dají samotného Karla. A obávám se, že po úterním velkém koncertu v Lucerně, kde různí zpěváci zpívali jeho písně, už Karla nebudou dávat vůbec. Jen ty revivaly.

Proč si myslíte, že Karel Kryl ve vysílacích časech spíše paběrkuje? Ostatně ani vy nejste takřka vůbec slyšet.
Nevím, asi někomu zase vadí. Je mi to líto, protože brácha měl a má co sdělit. Třeba píseň Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry je písnička hodně stará, ale vzhledem k posledním událostem na Krymu pořád aktuální. Karel byl velký vizionář. A že nehrají mě, se ani nedivím. Když jsem začal vystupovat, tak mi mnozí psali: jak se opovažuješ po Karlovi, ty jsi hyena, ty jsi parazit. Možná si už zvykli, nicméně vysílá mě většinou jen Český rozhlas Ostrava.

Jan Kryl (67 let) písně svého bratra raději moc neposlouchá. Vždy ho totiž hodně rozesmutní, že s Karlem už nemůže být.

Básničky jste psal už v době Karlovy emigrace. Když se po dvaceti letech vrátil, tak jste mu je ukázal? A jak by dopadlo srovnání Karel - Jan?
Jednou jsem mu složku s básničkami dal, ať se na ně podívá. Do té doby je znali jen blízcí lidé, veřejné vystupování nebylo před rokem 1989 vůbec myslitelné.

Samozřejmě každý z autorů má svůj názor. Do pár textů myslím nakoukl a pak mi řekl, že jsou fajn, ale některé by ještě dodělal. Odpovídal v podstatě to, co odpovídám já, když mi lidé nosí své texty. Nás nelze srovnávat. Já jsem já a Karel je Karel. Občas mě někdo nařkl, že Karla kopíruji. To ale není pravda. Jako autor vyjadřujete své myšlenky. A že se tam objevují stejné motivy, stejný vztah k přírodě, to není dáno kopírováním, ale tím, že jsme vyrůstali ve stejné rodině, ze stejných prožitků.

Už docela brzy po sametové revoluci dával Karel najevo, že se mu nový politický vývoj nelíbí. Jenže už v roce 1994 zemřel. Kdyby ale dnes slavil sedmdesátku, jak by se stavěl k současnému dění?
Nemlčel by a byl stále velmi kritický, o tom jsem přesvědčen. Dvacet let žil ve svobodném světě, proto dobře rozpoznal, kam po naší pseudorevoluci vývoj spěje. My jsme si nechtěli připustit, že třeba kuponová privatizace může být podvod. Brácha říkal: Vy jste se zbláznili, nemáte na to zákony, nemáte na to výkonnou moc, která bude dbát na dodržování pravidel, ti lidé to rozkradou. My jsme mu oponovali, že to se určitě nestane, že je pesimista.

Jan Kryl pokračuje ve šlépějích svého slavnějšího bratra.

Karel Kryl

No, měl pravdu. Ti, kteří měli příležitost, měli informace a měli prostředky, tak se stali superbohatí, a ostatní utřeli hubu. Nebo si vezměte jeho text Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, co kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou. Také tehdy zpíval například Farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky. Stále aktuální. Určitě by to dnes neměl jednoduché.

Vím, že to je jen spekulace, ale koho by dnes Karel asi volil?
To netuším. Sice bylo známo, že se dobře zná s tehdejším kancléřem Schwarzenbergem, ale zase nevím, jak by vzal Kalouska. My jsme spolu o politice moc nemluvili. Po jeho návratu jsme řešili hlavně rodinné problémy. A Karel byl často pryč. Navíc když měl čas, tak jsme doma seděli tak půl hodiny a Karel řekl: Pojď, jdeme na pivo. Šli jsme a štamgasti, když zjistili, že tam sedí Kryl, tak žádali podpisy do červených občanek a na pivní tácky. Ani to pivo kolikrát nedopil.

Proč vlastně není pochovaný v Novém Jičíně nebo v Kroměříži, kde se narodil? Proč v Praze-Břevnově?
Vím, že chtěl být v Novém Jičíně. Mám nahraný rozhovor s jedním regionálním novinářem, ve kterém Karel říkal, že se do Nového Jičína vrací, protože odtud pochází tradice tiskárny Krylů, jezdí za nejbližším příbuzným a hlavně tady jezdí ošetřovat náš rodinný hrob, kde bude jednou u svých nejbližších pochován. Jeho německá manželka ho chtěla v tichosti pohřbít v Německu, což jí Češi a Slováci nedovolili, ti chtěli Karla na vyšehradský Slavín. Nakonec arciopat Anastáz Opasek, Karlův kamarád, nabídl břevnovský hřbitov.

O Karlovi se před několika lety dost psalo, když se provalilo, jak Jarek Nohavica informoval Státní bezpečnost o svém setkání s ním ve Vídni. Jak kauzu hodnotíte?
Myslím si, že by bylo lepší, kdyby Jarek po revoluci přišel a řekl: Hoši, stalo se, oni mě načapali, chlastal jsem, vyhrožovali mi. Nebyl by první ani poslední. Vím, že estébáci byli hrozní, klidně řekli: Jestli to nepodepíšeš, tak příští týden bude tvá dcera mrtvá. I takhle to dovedli, vím to. Nebyla to žádná legrace a každý nebyl hrdina.

Jarek si pak asi myslel, že se na to nepřijde, když zlikvidovali jeho složku. Hodně se mě na to ptaly děti na přednáškách ve středních školách. Já všude podepíšu, že Jarek Nohavica je fantastický básník, spisovatel, skvělý muzikant. Jeho texty jsou na špičkové úrovni. Ale bohužel tento problém má a s tím se musí sám vyrovnat, v tom mu nikdo nepomůže. Náhodně jsme se potkali na pumpě v Olomouci, omlouval se mi, ale můj problém to opravdu není.

Až se jednou s bratrem někde potkáte, jakou píseň si konečně spolu zazpíváte?
My nebudeme zpívat. Pojedeme na Aljašku na lososy. Když se vrátil z emigrace, tak jsme si slibovali, že až budeme mít čas, tak tam vyrazíme. Teď bych času měl dost, kdybych ještě pošetřil, tak bych možná našel i prostředky... ale ještě se mi za ním nechce.

Hymna s Karlem Gottem aneb Co je pravda, a co mýtus

Kolem Karla Kryla se po jeho smrti vyrojilo několik zaručených zpráv, navíc často v různých variacích. Několik z nich jsme předložili bratrovi Janovi, zda by se k nim mohl vyjádřit.

Karel Kryl začal s hraním na kytaru a psaním písniček, aby měl šanci u děvčat.
(smích) Tak na tom určitě bude něco pravdy. Karel byl malý, to mu u holek nepomáhalo, takže písničky byly plus. Ale nejen tím je dokázal upoutat. Karel měl velkou slovní zásobu, obrovské vědomosti a byl velmi sečtělý.

Karel napsal jednu z nejznámějších písní Bratříčku, zavírej vrátka 21. srpna na cestě mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí.
Někteří tvrdí, že Bratříčka slyšeli už před 21. srpnem 1968. Karel sám říkal, že ho napsal, když s rodiči jel 21. srpna 1968 z chaty v Chřibech do Nového Jičína a viděl kolony sovětských vojsk. Já tehdy byl na vojně.

Karel těžce nesl společný zpěv hymny s Karlem Gottem na Václavském náměstí v době sametové revoluce v listopadu 1989.
To je pravda. Myslím, že ve chvíli, kdy vystoupili na balkon, tak si asi neuvědomil, co činí, ale pak mu to bylo hodně líto. Václav Havel, který toto nesourodé duo narychlo zorganizoval, ještě asi tři čtvrtě roku před smrtí říkal, že si také důsledky plně neuvědomil, chtěl si to s Karlem vysvětlit, ale už to bohužel nestihli. Karel to vystoupení chápal trochu jako zesměšnění toho, v co věřil a za co bojoval. Lidé byli za jeho nahrávky režimem trestáni, a pak vystoupil se zpěvákem, který ten režim symbolizoval.

Autorská práva na písně Karla Kryla má jeho bratr, který je díky tomu finančně v pohodě.
(smích) Tak to není vůbec pravda. Držitelkou práv je Karlova německá manželka Marlen. I já když veřejně hraji Karlovy písně, tak se za to platí švagrové.