Nejlepší nebyl ani jednou, nejhorší hned několikrát. V přepočtu na tisíc obyvatel je v Moravskoslezském kraji například nejméně sdružení, obecně prospěšných společností a nadací. Také má nejnižší podíl kulturních institucí, ubytovacích kapacit či třeba nejméně vybavené knihovny.
Výzkum kvality života v krajíchProjekt se zaměřuje na oblasti jako je zdraví, sociální sféra, ekologie, péče o děti, volnočasové aktivity či bezpečnost a podmínky práce. Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře: statistická data, průzkum mezi 1 400 obyvateli regionů a názory tzv. kolegia, osmnáctičlenné skupiny osobností, kteří svými názory i odborností přispívají k dění. |
I proto skončil na čtrnáctém místě ze čtrnácti regionů v republice. V kvalitě života získal 77 procent. Nejméně. Nejhorší byl i loni. Statistiky teď navíc ukázaly, že během posledních dvanácti měsíců došlo k několika dalším negativním výkyvům.
"Počet dárců krve klesl o více než pět procent. Počet lékáren klesl o téměř devět procent, jde o největší pokles v republice. Naopak o devět procent narostla produkce komunálního odpadu," uvedla mluvčí projektu Místo pro život Helena Pirnerová. K pozitivnímu posunu patří pokles nemocnosti v regionu, a to o šest procent.
Infrastruktura dobrá, péče o děti horší
Projekt srovnává statistické ukazatele v nejrůznějších oblastech - zdravotnictví, kultuře, životním prostředí či třeba vzdělání. Poměřuje regiony mezi sebou a čísla sleduje i dlouhodobě.
Severní Morava a Slezsko boduje v jediné oblasti, v infrastruktuře. Má poměrně hustou síť cest, železnic, čerpacích stanic či vyšší podíl lidí napojených na kanalizaci a vodovod. Tím je druhý nejlepší v zemi.
Ve zbylých sedmi oblastech je ale ve druhé půlce žebříčku. V péči o děti a vzdělání osmý ze čtrnácti. Dolů jej taky táhne například množství dětských hřišť hlídaných hygieniky - těch má Moravskoslezský kraj jen 17 procent ve srovnání s republikovým průměrem.
Hejtman: Kraj je tahounem HDP České republiky
Nejhorší výsledky pak vyšly v oblasti volnočasových aktivit a turismu a v občanských otázkách. Sem patří i zmínění dárci krve - na tisíc obyvatel jich v kraji připadá 36,9. Například v Královéhradeckém kraji však krev dává 50,8 lidí z tisíce, v Jihočeském 50,1 a v Pardubickém je 46,7 dárců na tisíc lidí.
Proč (ne)žít na Moravskoslezsku?+ atraktivita vysokých škol – 61,4% studentů na místních vysokých školách je z kraje, republikový průměr činí 44,3% - málo kultury – lidé mají k dispozici nejméně kulturních institucí, a to 6,9 na sto tisíc obyvatel, průměr činí 12,7 |
Hejtman Miroslav Novák kraj brání. "Moravskoslezský kraj je specifický. Je průmyslovou základnou a tahounem HDP České republiky, což vede k horším číslům třeba v oblasti životního prostředí. Tady se nikdy nevyrovná jiným," upozornil.
Nejhůře si v republikovém výzkumu vede i moravskoslezská kultura. Prohrála na celé čáře, je ale skutečně nejhorší? Podle většiny oslovených o ní výsledky nic neříkají.
Čísla o kultuře jsou prý zavádějící
"Přepočítávání na počet obyvatel zkresluje. Akcí máme násobně více než jinde. A třeba Dny NATO nebo festival Colours of Ostrava mají obří návštěvnost," říká hejtman Novák.
Na počet obyvatel má podle výzkumu kraj nejméně divadel, galerií, muzeí, hradů a zámků, kulturních akcí i nejnižší návštěvnost kultury. Na počet čtenářů pak nejméně knih v knihovnách.
"Mechanické přepočítávání o stavu a kvalitě kultury vůbec nic neříká. Děje se tady spousta věcí mimo tradiční instituce. Spousta špičkových produkcí má sice menší návštěvnost, ale o to větší přesah," komentovala výsledky majitelka klubu Fiducia Ilona Rozehnalová.
Podle Jany Leparové z Moravskoslezské vědecké knihovny mohou být také čísla o počtu knih zavádějící. Výzkum říká, že na čtenáře v Moravskoslezském kraji připadá 29,2 knihy. V Jihomoravském kraji, který dopadl nejlépe, to je 57,5 knihy. "V Jihomoravském kraji mají ale evidovaných méně čtenářů, zhruba 154 tisíc. V Moravskoslezském téměř 174 tisíc čtenářů," informovala Leparová.
Dodala, že jednotlivé kraje nejsou srovnatelné. "U nás jsou velká města a v nich centralizované knihovny. Třeba Havířov má jednu velkou knihovnu s několika pobočkami. V jiných krajích je řada menších obcí a každá má svou knihovnu," upozornila. Na severu Moravy a ve Slezsku tak je 269 knihoven, na jihu Moravy 618 knihoven.
