Archeologové už předem tušili zajímavé objevy, přesto je zbytky starých staveb překvapily.
"Stačilo odkrýt asi třicet centimetrů zeminy a dalších nánosů, aby se objevila původní barokní dlažba. Pod ní byly základy staveb," popsal ředitel městského kulturního střediska Pavel Chmelík.
Část základů staveb je cihlová a pochází pravděpodobně z renesance. Patří k ní půlkruhová zeď, která snad vymezovala točité schodiště. Další část je kamenná.
"Ta může pocházet ze středověku, kdy zde stál pravděpodobně šternberský hrad. Všechny zdi představují zbytky vnitřních objektů, nikoliv obvodových zdí či hradeb," upozornil historik Karel Bartošek.
Objevily se však i mohutnější kamenné základy, jejich určení je ale zatím záhadné. Může se však jednat o pozůstatky původní tvrze.
Nádvoří přikryje nová dlažba
Zatímco pískovcová dlažba bude sloužit dál, většina pokladů už znovu mizí pod zemí. Nádvoří dostane novou dlažbu a nálezy zůstanou jen na fotografiích a nákresech. K vidění bude jediný z posledních objevů - stará zámecká studna. Ozdobí ji nové kování v barokním stylu, památkáři se k ní ovšem pravděpodobně ještě vrátí.
"Říká se totiž, že do ní majitelé panství na začátku německé okupace naházeli část sbírky zbraní," vysvětlil Chmelík.
Zato holešovské podzemí už bude zřejmě navždy zahalené tajemstvím. O tom, že město je protkané sítí podzemních chodeb, se ví, zmapovat je je však prakticky nemožné. Část jich zasypali ještě majitelé panství, další byly zničeny při budování kanalizace ve 30. letech minulého století.
"Víme třeba o chodbě, která vede až do druhého patra zámku," prozradil Chmelík. A přidal historku starou několik desetiletí. Podle ní jakýsi muž našel vchod do podzemní chodby. Když se dostal na její konec, vystoupil ze skříně vestavěné do zdi zámku. V té době tam sídlila knihovna.
"Ven se dostal zaprášený, obalený pavučinami a vyděsil knihovnici," usmíval se ředitel Chmelík.
Tvrz přebudovali na zámek
Další známá chodba spojovala zámek s kovárnou a podle pověsti tam hrabě chodil za kovářem hrávat karty a hraběnka zase na zálety. Původní tvrz stála v Holešově od poloviny 16. století. Majitelé ji postupně přestavovali až do podoby renesančního zámku, který v roce 1643 vypálili Švédové.
"Ruinu pak koupil Jan z Rottalu a vystavěl na ní současnou barokní stavbu. Bylo to jeho venkovské sídlo, které ale odráželo sílu a velikost jeho rodu," uvedl historik Ondřej Machálek.
Jeho následovník František Antonín z Rottalu pak na zámek přinesl hudební tradici a dostal ho do povědomí ostatních šlechticů. Z Holešova se stalo významné kulturní centrum Moravy.
V současnosti patří zámek městu, rekonstruuje se a znovu ožívá jako kulturní zázemí města.
