Konkrétně jde o to, že v oblasti hrubého domácího produktu na obyvatele, jehož významnou součástí je produktivita práce, si kraj za posledních deset let polepšil o čtyři příčky.
S částkou 309 386 korun za rok je sedmý, což ukazuje na to, že zdejší společnosti šlapou. Lidé, kteří v nich pracují, si ovšem nemohou mnout ruce nad výplatnicemi.
Ve mzdách se kraj propadl o tři místa a je předposlední. Lidé nemají ani 21 000 korun hrubého. Takový výkyv je v Česku ojedinělý.
Nízká mzda při snesitelné nezaměstnanosti není tak zláZlínskému kraji se v prvním desetiletí nového milénia ekonomicky dařilo. Potíž je, že úměrně tomu nerostly platy, což je však i daň za stabilitu. Tak se dá shrnout názor ekonoma a člena NERV Petra Zahradníka. "Nelze mít úplně všechno," říká Zahradník. Takže výrazný růst HDP a jen mírné zvyšování mezd není problém?Když pomineme Prahu a Brno, tak v oblastech s větší koncentrací průmyslu jsou vyšší platy, ale i vyšší nezaměstnanost. Vezměte si třeba Ostravsko nebo Ústecko. Nízká mzda při snesitelné nezaměstnanosti není až tak zlá. Lidem to ale na náladě nepřidá. Takže se nedá říct, že podniky na zaměstnancích šetří? Platí, že si kraj po ekonomické stránce vede dobře? |
"Zvyšuje se produktivita práce, což je dáno tím, že ve Zlínském kraji působí relativně úspěšné firmy. Ty ale dbají na nákladové položky, a tudíž brzdí růst mezd. Což jim zase umožňuje přežít," vysvětlil ekonom a šéf Liberálního institutu v Praze Miroslav Ševčík.
Sama skutečnost, že podniky produkují více, tedy ještě nemusí znamenat, že se jim daří lépe.
Firmy berou neziskové zakázky
"Snaží se udržet zaměstnanost i za cenu toho, že vytvářejí minimální zisk, někdy nemají dokonce žádný," podotkl předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.
Třeba stavební společnosti jsou v době, kdy je obor v útlumu, nuceny bojovat i o zakázky, na nichž nemají šanci vydělat.
"Kdybych bral jen ziskové zakázky, tak žádné nemám," řekl majitel zlínské firmy Pozimos Jiří Havlík. Výrobním podnikům zase schází dlouhodobější jistota: výhled, že budou mít odbyt i za půl roku nebo za rok.
"Nejsme schopni v nejbližším období přesně odhadnout, jaká bude situace na trhu," potvrdil Libor Láznička, ředitel pneumatikárny Continental Barum, kde berou lidé nadprůměrné mzdy: hodně přes 30 tisíc korun.
Za stávající ekonomické situace by platy mohly stoupat v případě, že by výrazně ubylo lidí bez práce a zvláště odborných kapacit by byl nedostatek.
Nezaměstnanost však závratně neklesá. Pozitivní však je, že ani neroste, což je dáno rozumným chováním firem.
"Nenabízejí nejvyšší mzdy, ale jistotu," zdůraznil ekonom a člen NERV Petr Zahradník. "Nelze mít všechno."
Zlepšení by mohlo nastat tehdy, pokud by přišli noví velcí výrobci nebo kdyby se zaplnila průmyslová zóna v Holešově. To však zatím není v dohledu.
