Podmínky neboli "závazné indikátory", které musí kraj splnit, vyplývají podle vládní agentury CzechInvest z takzvaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace. "Jakou částku by musel Zlínský kraj v případě nesplnění těchto podmínek vracet, nelze předjímat. O výši sankce by rozhodoval příslušný finanční úřad," uvedla mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
Celkem stát na stavbu holešovské zóny poskytl dotaci 1,085 miliardy korun, dalších 150 milionů finanční pomoci musí kraj státu vrátit z prodeje pozemků uvnitř zóny.
Hejtmanův statutární náměstek pro finance a rozpočet Jaroslav Drozd (ČSSD) ujišťuje, že kraj jedná o změkčení stanovených limitů, a spekulace o vracení dotací označuje za poplašnou zprávu.
"Zasedá čtyřicetičlenná meziresortní komise, která tyto změny vyjednává nejenom v Holešově, ale i ve všech strategických průmyslových zónách, které si stát schválil," vysvětlil Drozd.
"Není to tak radikální, jak to vidíte. Není to tak, že by teď měl někdo vracet nějaké miliardy," uvedl náměstek na přímý dotaz MF DNES.
To, že se zónou mají stát i kraj problém, je nicméně zjevné. "Proces obsazování se zasekl prakticky na začátku," vystihl situaci deset let po schválení záměru stavby zóny starosta Holešova Pavel Svoboda (ODS), když koncem letošního dubna strategickou průmyslovou zónu obhlížel spolu s hejtmanem Stanislavem Mišákem (ČSSD) a ministrem průmyslu Martinem Kubou (ODS).
Zóna stojí okolo zdrojů pitné vody pro 28 tisíc lidí
Aby Zlínský kraj zmíněný dotační limit splnil, musely by se investice do zóny udržet na tempu 1,5 miliardy ročně za předpokladu, že by se spustily hned zítra. To se ovšem neděje.
"Získání stavebního povolení na cokoliv není reálně možné dřív než za dva roky," připustil krajský správce zóny Jiří Němec (ODS). "Odpor aktivistů je tak silný, že jakákoliv investice je na hrozně dlouhou dobu," dodal.
Peníze kolem průmyslové zónyCelkem stát na stavbu holešovské průmyslové zóny poskytl dotaci ve výši 1,085 miliardy korun, dalších 150 milionů finanční pomoci musí kraj státu vrátit z prodeje pozemků uvnitř zóny. Ode dneška za šest a půl roku musí zóna podle dotačních podmínek přilákat investice za 10 miliard korun a vytvořit 4 000 pracovních míst. |
To si ale nemyslí bývalý bývalý hejtman a duchovní otec projektu Libor Lukáš (ODS). "Je potřeba s aktivisty jednat a přesvědčovat je. Zajistit, aby území bylo zastavěné tak, aby neohrožovalo podzemní vody, podle mě to možné je. Být bezradný, to já odmítám, to svědčí o bezradnosti těch, kteří mají tu situaci řešit," řekl Lukáš.
Čtyři roky po dokončení zóny za dvě miliardy korun v ní tak dnes stojí hala firmy Pokart a Technologický park Progres dohromady za 220 milionů.
Kromě poklesu zahraničních investic do Česka, které se v době dokončení stavby zóny roku 2009 propadly o polovinu, se tak skutečným problémem stal nově i odpor nevládních sdružení. Těm vadí, že zóna stojí okolo zdrojů pitné vody pro 28 tisíc obyvatel.
Chybou byla už volba místa pro zónu, tvrdí zástupce sdružení
Krajští politici nad tím dlouho mhouřili oči, na přelomu roku však Krajský soud v Brně zrušil dvě stavební povolení. Připustil, že krajští úředníci, kteří o nich rozhodovali, mohou být ve střetu zájmů.
"Nejsme odpovědni za to, že politici dali přednost lobbistickým aktivitám předchozího majitele pozemků v Holešově před veřejným zájmem," řekl Zdeněk Krajcar z občanského sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko. Trvá na tom, že chybou byla už volba místa pro budoucí zónu.
Otázky typu - proč stojí zóna právě u Holešova a v těsném sousedství zdrojů pitné vody - jsou ale podle Lukáše pryč. "Byla vůle a mysleli jsme, že je to správné," zdůvodnil umístění zóny.
Spekulace o tom, že by to bylo kvůli lobbingu tehdejšího majitele pozemků pod budoucí zónou Miroslava Tuttera, odmítá. Hlavním důvodem byl podle něho čerstvě schválený koncept dopravní sítě, kterou se zóna měla dostat na dosah dálnice.
O zónu projevil zájem výrobce baterií i kosmetiky
"Nevíme, jaký jiný postup než dodržování zákona a jeho prosazení v tak citlivé oblasti, jako je ochrana pitné vody pro desetitisíce lidí, by bylo příhodné zvolit," dodal aktivista, jehož sdružení zastupuje Ekologický právní servis. Politici dnes podle Krajcara nejsou ochotni řešit problém, který sami vytvořili.
Za těchto okolností působí noví uchazeči o zónu málem jako špatný vtip. "Korejský výrobce baterií do elektromobilů, výrobci kosmetiky ze Švédska a Spojených států amerických či švýcarský výrobce zdravotnických prostředků," jmenovala mluvčí CzechInvestu Petra Menclová investory, kteří se o zónu začali zajímat.
"Nemyslím, že by tam zrovna tento investor měl být," uvedl k výrobci baterií hejtmanův náměstek Drozd.
Holešovský starosta Pavel Svoboda se mezitím do zóny snaží přilákat méně konfliktní investici v podobě výzkumného střediska Vysoké školy báňské z Ostravy. Jednání ale teprve začala.
Krajská TOP 09 nahlas zauvažovala o tom, že zóna by byla vhodná pro středoevropské logistické centrum internetového gigantu Amazon. "K tomu se bohužel vyjádřit nemůžeme," krčí rameny CzechInvest.
Čas běží, napětí roste. "Kraj v žádném případě není vybaven na to, aby něco vracel," upozorňuje náměstek Drozd. "Stejně jako soukromoprávní subjekt může i kraj žalovat stát, kdyby nějakým špatným rozhodnutím poškodil jeho záměry," dodává.
