Královský kroj je jen pár hodin před začátkem letošní Jízdy králů pečlivě složený u babičky, boty naleštěné v pokoji a krepové růže naskládané v krabici. Víno a slivovice už se chladí, vdolečky jsou upečené.
Stres však vidět není. A přesto by na něj rodina letošního vlčnovského krále Ondřeje Darka Franty měla nárok.
"Nervózní nejsem. Z čeho taky," hlásí s úsměvem jedenáctiletý školák Ondra. Právě on je středem pozornosti už od ledna.
A s blížící se Jízdou králů zájem narůstal. O to víc, že tradiční slavnost je od roku 2011 zapsaná v kulturním dědictví UNESCO. Ondrovi ovšem v hlavě vrtá něco jiného.
"Nejvíc se bojím únosu," naznačil. Prababička mu totiž vyprávěla, jak se kdysi vlčnovští králové unášeli. Podobně jako je tradice unášet nevěsty ze svatby. Dělávali to třeba odvedenci ze sousedního Hluku.
Jízda králů 2013Patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází z pohanských dob. Mladí chlapci soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži. Kromě Vlčnova se jezdí i na dalších třech místech Slovácka: v Kunovicích, Hluku a Skoronicích. |
"Přijeli na koních přes pole, ne po silnici, aby je nikdo neviděl," zavzpomínala jednaosmdesátiletá Marie Majíčková.
"Ale my jsme to zjistili, tak jsme místo mladého krále, který ještě nebyl tak zdatný, převlékli do ženského kroje staršího chlapce, který jim ujel," směje se. Naposledy se to stalo před desítkami let. V poslední době však nikomu únos nehrozil.
"Nerada bych, aby k tomu došlo. Přece jen to výkupné je pak docela drahé," upozornila s nadsázkou maminka Kristýna Frantová.
Tancování zvládne bez problémů
Výkupné už Ondru nezajímá. Posledních pár dní před jízdou si docela užíval. Focení i rozhovory zvládal v klidu a s nadhledem. Za sebou už měl navíc většinu příprav a počátečních povinností.
Naučil se třeba jezdit na koni. Čtyřikrát to zkusil na Smraďavce, kde se seznámil s koněm, který ho v neděli bude vozit.
"Jmenuje se Nero, je bílý a moc hodný," shrnul mladý klučina. Tancování, které bude potřebovat v sobotu při slavnostním předávání vlády, zvládá snadno. Chodí totiž do folklorního kroužku.
Natrénované má i nasazování královské koruny. Té, která putuje od krále ke králi. Právě na ni maminka Kristýna nechala vyrobit ozdobnou červeno-bílo-modrou krepovou růži.
Sama pak po večerech skládala další papírové ozdoby. Budou potřeba na vyzdobení královského domu i koně.
Nejvíc se Ondra těšil na to, že si koupí u kolotočů kuličkovou pistoli. Už v sobotu ho ale čeká přebírání vlády nad Vlčnovem a v neděli vypukne samotná jízda.
Ráno bohoslužba v kostele, pak převlékání do dívčího kroje. Některé spodničky přitom před lety nosila jako malá ještě jeho maminka. A až si do úst vloží bílou růži, několik hodin nepromluví.
Zato pětiletý bratr Martin může vykřikovat svoji vyvolávku až do večera: "Chci to říci dneska všem, proč to tajit dál, že můj bratr Ondra Franta je vlčnovský král."
