Proč tedy v dozorčích radách nejsou jen odborníci?
Ukázalo se, že by to vedlo k velkému počtu členů dozorčích rad, a to až na dvanáct, což nakonec stejně nebylo přínosné. Snížení na devět je zatím kompromis, protože jsme nechtěli měnit počty zástupců za zaměstnance, jimž ještě platí mandát. Původně tam měli být ještě dva zástupci delegovaní komorou zaměstnanců z Rady hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje. Nakonec tam má zastoupení vedení kraje.
Nejsou však námitky logické?
Dnes protestují zástupci stran, které převedly nemocnice z příspěvkových organizací kraje na akciové společnosti. V tu dobu protizákonně, a navíc ke škodě nemocnic samotných. Dnes bychom otázku dozorčích rad vůbec neřešili. Problém nemocnic je jinde než v zastoupení v dozorčích radách a je to mimo vliv krajů. Podstatou je, že není zaplacena výrazná část poskytnuté zdravotnické péče a i ta, která je uhrazena, je uhrazena nedostatečně.
Opoziční zastupitelé jsou hodně naštvaní, což se dá pochopit, ne?
Na místě opozice jsem byl v prvním volebním období (2000-2004) a proti tomu, co jsme museli strpět my, je současná situace úplně jiná. Jsme vůči nim hodně velkorysí.
Nové vedení kraje má za sebou čtyři měsíce práce. Zdá se, že se zástupci KSČM a SPOZ se vám z lidského hlediska spolupracuje lépe než s předchozí koalicí.
Já si na předchozí koalici nestěžoval. Byla to KDU-ČSL, která se svými výroky přidala k opozici a kritizovala koalici, ve které ovšem byla účastna. Schytával jsem to za předchozí koalici i za tu nynější, ale stále jsem přesvědčený, že to bylo a je dobré řešení. I nyní platí, že jsme se domluvili s těmi, kteří nám nejlépe pomohou realizovat volební program ČSSD. To znamená, že nám dali většinu v krajské radě.
Jaké nejvýznamnější investice teď plánujete?
Přednost mají ty, které můžeme spolufinancovat z operačních programů. Chystáme další rekonstrukce mostů a silnic, jejich lepší stav pomůže zvýšit konkurenceschopnost regionu. V Morkovicích, Rožnově pod Radhoštěm, Buchlovicích a v jihovýchodní části kraje vzniknou nová stanoviště záchranné služby. Řešíme problémy s financováním sociálních služeb, u nichž na nás od státu přešly povinnosti, ale nikoliv peníze. V oblasti zdravotnictví se nám podařilo zvrátit trend propadu hospodaření nemocnic. Problémy, jež jsem uvedl na začátku, však zůstávají. Nyní začínáme nemocnice postupně řídit jako jeden celek. Nemám tím na mysli holding, ale z hlediska poskytování zdravotní péče a dosažitelnosti péče.
To znamená, že se někde budou rušit oddělení a pacienti budou muset dojíždět do specializovaných center?
Základní péče bude zabezpečená všude, ale specializovaná jen někde. Například iktová centra máme jen ve Zlíně, kde je kompletní péče, a v Uherském Hradišti.
Právě v Uherskohradišťské nemocnici skončil ředitel Antonín Karásek, jehož jste odvolali. Proč k tomu nedošlo dřív? Stížnosti na něj přicházely dlouhodobě.
Některé věci musí uzrát. Musíte mít k dispozici lepší řešení a mít tým, který do toho chce jít a brát to jako výzvu. Ale lidé se do podobné pozice zrovna nehrnou. Říkali mi: Budu tam mít stejné finanční ohodnocení, ale několikanásobně víc starostí. Navíc jsme ve vedení kraje chtěli mít na podobné rozhodnutí jednomyslnou shodu, což šlo až teď.
Takže předtím byl Karásek neodvolatelný kvůli podpoře v ODS?
V tom to není. Už dříve jsem říkal, že vedení nemocnice není jen o ekonomice, ale i o přístupu k lidem. A reakce veřejnosti na jeho odvolání byla velmi pozitivní. Každý manažer je odvolatelný, nemocnice není doživotní léno.
V Uherském Hradišti také vzniká nový centrální pavilon nemocnice za 400 milionů korun. Kdy bude hotový?
Termín ukončení stavby je srpen 2014, nyní jednáme o jeho možném zkrácení. Úvěr na pavilon si vzala nemocnice, ale ručitelem je kraj. Dále chystáme klinický pavilon ve Vsetíně, který se začne stavět koncem tohoto roku nebo na jaře 2014. Rok poté přijde na řadu centrální pavilon v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Tyto tři investice budou v nejbližších čtyřech letech finančně i významem nejnáročnější. Pokud bychom měli ručit i za tyto stavby, potřebujeme souhlas Evropské investiční banky, u které má kraj úvěr.
Existenci nové koalice na hejtmanství provázely a stále provázejí protesty proti účasti KSČM. Jak je vnímáte?
Výsledky voleb nezměníte tak, že nespokojenci omezí výkon mandátu zastupitele, jak se stalo na prvním zastupitelstvu. Neberu jim svobodu projevu a názoru, ale neměli by se snižovat k urážkám. Voliči rozdali karty a my s nimi hrajeme. Úkolem při vyjednávání bylo dosáhnout co nejlepší pozice pro plnění volebního programu. A to se podařilo.
Na prosincovém zastupitelstvu jste prohlásil, že "zvážíte rezignaci na post hejtmana". Opravdu jste to chtěl udělat?
Klidně. Nejde mi o post hejtmana, ale být užitečný občanům našeho kraje. Právě jejich reakce mě nakopla. Přesvědčila mě i podpora, kterou jsem přes maily, esemesky nebo dopisy dostal na konci roku od spousty lidí. Psali mi ale i, že by to byla zbabělost a zrada, kdybych odešel. Nabudilo mě to, uvědomil jsem si, že nemůžu odejít.
Proč jste na konci roku skončil v zastupitelstvu Otrokovic?
Setkával jsem se s tím, že se mnozí domnívají, že řídím Otrokovice přes současné vedení, což samozřejmě nebyla pravda. Naopak jsem si uvědomil, že enormně narůstá počet materiálů k prostudování jak na kraji, tak na městě. Byl problém vše řádně prostudovat. Proto jsem se i s ohledem na situaci na kraji rozhodl věnovat pouze jemu.
