Jaroslav Balaštík se tak snaží opět najít střeleckou jistotu. Třetí nejlepší kanonýr základní části extraligy v play-off gólově strádá, na přesnou trefu ve vyřazovací části čeká osm zápasů.
"Trápí mě to jako pokaždé, když nemůžu dát delší dobu branku," povídá Balaštík. "Snažím se ale na to nemyslet. Věřím, že to přijde v následujícím zápase."
Ve čtvrtfinálové sérii s Vítkovicemi se trápil. Nasbíral pouze jeden minusový bod, čtvrté utkání nedohrál, v pátém se dostal na led až ve třetí třetině za stavu 4:0 a sérii dohrál ve čtvrté řadě.
"Nebylo to moje rozhodnutí, ale trenérů. Nepřísluší mi to komentovat," odpověděl na otázku, jak bral přeřazení z elitní první řady, což se mu stalo v této sezoně i v základní části.
Ani tentokrát však odloučení od Lešky netrvalo dlouho. Před semifinále je dal trenér Rostislav Vlach opět dohromady. "Nechceme Jardu odstřelit kvůli několika nepovedeným zápasům. Dal 26 branek, což něco znamená," vysvětloval Vlach.
"Potěšilo mě to a povzbudilo," pravil Balaštík. Další vzpruhou pro něj byly dvě asistence v úvodních dvou semifinálových zápasech s Třincem. "Každý takový úspěch hráče povzbudí."
Teď se Balaštík pokusí ukončit čekání na branku v play-off na místě, kde dal jeden ze svých nejdůležitějších gólů kariéry. Ve čtvrtém čtvrtfinále 2004 vyrovnával tři vteřiny před koncem při power-play na 2:2. Zlín pak vyhrál na nájezdy, srovnal sérii a na konci sezony oslavil svůj historický titul.
"Pokud mi tenhle gól někdo nepřipomene, tak už si na něho nevzpomenu. Je to dlouhá doba," mávl rukou 33letý útočník. "Doufám, že jsem si nějakou klíčovou branku ještě schoval." Zlínu by se náramně hodila.
