Dušan Jurkovič, jehož stavby obdivují například návštěvníci na Pustevnách nebo v Luhačovicích, vyhlídkovou věž navrhl v roce 1896, tedy 116 let před tím, než se jeho návrh stal skutečností.
Otvírací doba a vstupnéJurkovičova rozhledna se veřejnosti poprvé otevře v sobotu 28. dubna. Poté bude přístupná denně od 9:00 do 17:00 hodin. Základní vstupné je 30 Kč. Děti do 6 let zdarma, od 6 do 15 let 15 Kč, senioři nad 60 let 15 Kč. |
Do současnosti se dochoval obrázek rozhledny, kterého se nakonec ujal Antonín Závada, meziříčský architekt, který se specializuje na dřevostavby a lidovou architekturu.
"Myšlenkou postavit rozhlednu podle Jurkoviče jsem se zabýval 35 let. Zbyla po něm jen kolorovaná kresbička. Musel jsem původní návrh rozpracovat tak, aby odpovídal dnešním požadavkům," řekl před časem MF DNES.
Nová věž, jejíž vyhlídková plošina je ve výšce 19 metrů nad okolním terénem, je z kamene a dřeva. Stavebníci při práci používali řadu dobových řemeslných postupů.
Zajímavostí také je, že kresba s původním návrhem byla pouze jednobarevná. Autoři proto nakonec zvolili barevné řešení, které odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. Celkem rozhledna stála přes 12 milionů korun.
O tom, že postaví rozhlednu na Karlově kopci, definitivně rozhodli na rožnovské radnici v listopadu 2010. Rozhledna se zařadí mezi Jurkovičova díla, jako jsou Maměnka, Libušín nebo domy v Luhačovicích.
Dušan JurkovičArchitekt a návrhář (1868-1947) byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil si velmi osobitý styl výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Říkali o něm, že je básník dřeva. Jurkovič navrhl budovy a pohádkovou lázeňskou kolonádu v Luhačovicích, podle jeho návrhu byl opraven zámek v Novém Městě nad Metují. |
"Měl jsem to štěstí, že jsem o tom projektu věděl, a začali jsme se původními plány zabývat. Jurkovičův nákres ležel sto let ladem. Byla by škoda ho nevyužít," uvedl v průběhu stavby Daniel Drápala, radní Rožnova, etnograf a historik.
"Je to splnění dluhu vůči významným osobnostem. Jde o naplnění přání Jurkoviče i původního ředitele Valašského skanzenu Rudolfa Bečáka," upozornil také radní.
Jurkovič měl totiž koncem 19. století v plánu postavit rozhlednu v Brňově u Meziříčí, což se mu ale nesplnilo. O desítky let později uvažoval o stavbě stejné věže u muzea právě Rudolf Bečák, který řídil Valašské muzeum v přírodě v 60. letech.
