V létě je tam parno a snad čtyřicet stupňů Celsia, v zimě se zase skoro nedá vytopit a návštěvníci tam sedí v tlustých svetrech nebo zimních bundách. Právě tak to v baťovském archivu vypadá nyní. Že takové prostředí kromě lidí neprospívá ani cenným dokumentům, které jsou v něm uloženy, snad ani není třeba dodávat.
"Kdyby se někdo zamyslel nad tím, jak ty archiválie v takových prostorách trpí, musel by uznat, že by jim bylo mnohem lépe u nás v Brně v moderní budově, ve které je místa dost," tvrdí proto Kateřina Smutná, ředitelka Moravského zemského archivu v Brně. Právě pod tuto instituci baťovský archiv spadá.
A vzhledem k tomu, že 32. budovu bude muset opustit během několika měsíců, pro vedení města vyvstal úkol najít jiné místo. Podle informací MF DNES je přitom pravděpodobné, že na rozhodnutí zbývá čas jen do konce roku.
Ovšem nové místo nesmí být jen tak ledajaké. "Mělo by být na takové úrovni, jakou jsme schopni baťovským dokumentům zajistit v našem sídle," upozornila Smutná.
Pokud město vhodné prostory nenajde, skončí archiv v Brně
V hledání nového sídla pro archiv magistrát spolupracuje se zlínskou univerzitou i Nadací Tomáše Bati. A všichni tuší, že pokud neuspějí, bude archiv čekat stěhování.
"To by byla strašlivá škoda, protože archiv tady funguje desítky let a ke Zlínu prostě patří," upozorňuje Svatopluk Jabůrek, předseda Klubu absolventů Baťovy školy.
"Ve Zlíně se baťovský archiv považuje vlastně za rodinné stříbro. To já chápu, ale je to hledisko plné emocí. Z hlediska rozumu je logičtější a ekonomičtější archiv přemístit," vysvětlila ředitelka Smutná.
Město ale o archiv hodlá bojovat. "Z jednání s Moravským zemským archivem vyplynulo, že pokud projevíme silný zájem o udržení baťovského archivu ve Zlíně, bude to akceptovat. To jsme učinili," ujistil Adámek.
Archiv či jeho části se museli stěhovat už několikrát
Teď se hledají vhodné prostory. Nabízí se například varianta umístit archiv do zámku. Díky stěhování muzea, knihovny a výtvarné galerie do 14. a 15. budovy, kde najdou nové sídlo, se uvolní také Dům umění a právě budova knihovny.
"To jsou ale budovy, které budou volné v horizontu let. My ale potřebujeme variantu, která bude k dispozici okamžitě," vysvětlil Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati. Proto se také mluvilo o variantě umístění baťovského archivu do nové Knihovny Univerzity Tomáše Bati. Zatím ale není jasné, jak jednání dopadla.
Mezi dokumenty ve zlínském baťovském archivu jsou písemnosti firmy Baťa, Svit i dalších institucí. Dokumenty a fotografie se týkají podnikání, řízení baťovského průmyslu a výstavby Zlína, takže je často ke studiu využívají právě studenti Univerzity Tomáše Bati.
O to je smutnější fakt, že archiv doposud ve Zlíně důstojné místo nenašel, navíc část dokumentů v minulosti skončila v archivu v Třebíči. Od 90. let má za sebou už několik stěhování, dříve sídlil například v prvním dívčím domově, v budově 113 v továrním areálu a pak v budově 32.
Stěhování do Brna hrozilo archivu už v roce 2005. Zažehnat se ho podařilo po intervenci tehdejšího náměstka ministra vnitra Vladimíra Zemana, který rozhodl, že archiv zůstane ve Zlíně, a zajistil také finance na nájem a mzdy pracovníků.
