Zjistili to odborníci, podle nichž jsou stromy staré a nemocné. Jejich verdikt je proto nekompromisní, 91 vzrostlých bříz musí k zemi. "Stromy na Lesním hřbitově jsou staré od 80 do 110 let. Proto jsme si na ně nechali zpracovat posudky," vysvětlil jednatel Pohřebnictví Zlín Milan Macura.
Břízy v hlavní aleji sice nepamatují Tomáše Baťu, který unikátní hřbitov zakládal a je zde i pochován, ale i tak už jsou přestárlé. Dělníci s motorovými pilami je pokácejí letos na podzim.
"Stromy jsou nejen staré, ale také infikované houbami. Hrozí, že by se jejich koruny mohly lámat," upřesnil soudní znalec z oboru ochrany přírody Jaroslav Kolařík.
Pohřebnictví Zlín mělo projekt na obnovu zeleně zpracovaný už delší dobu a čekalo jen na dotace z ministerstva životního prostředí. Peníze přišly, takže akce může začít. Na jaře se už ale nestihne. Je třeba počkat na další období vegetačního klidu, tedy na podzim.
"Po dušičkách začneme s kácením a příští rok na jaře vysadíme nové stromy. Staré břízy nahradí mladé lípy srdčité," plánuje Macura. Náklady na obnovu zeleně na Lesním hřbitově dosáhnou asi 1,6 milionu korun. Přes milion korun poskytlo ministerstvo životního prostředí.
Hřbitov neměl být místem smutku, ale příjemného odpočinku
"Bude to poměrně velký zásah, který naruší provoz hřbitova," upozornil Macura. "Po dobu kácení zůstane uzavřený hlavní vstup, ale hřbitov bude přístupný odjinud."
Lesní hřbitov ve ZlíněTomáš Baťa nechal Lesní hřbitov postavit v roce 1931. Původní hřbitov ve Zlíně byl u zdejší přehrady, ale začátkem třicátých let byla jeho kapacita plná. Baťa dlouho hledal místo pro nový hřbitov. Chtěl ho vytvořit v lese mimo průmyslové centrum města. Inspiraci hledal během pobytu v Americe a také na lesním hřbitově Bor u České Lípy. |
Další stromy by k zemi jít neměly. I proto zůstane ojedinělý ráz Lesního hřbitova, který v roce 1931 vybudoval Tomáš Baťa, nedotčený. Unikátní je hlavně v tom, že slouží jako park.
"Baťovým záměrem bylo, aby hřbitov nebyl místem smutku, ale příjemného odpočinku, kam by lidé chodili třeba na procházky. Proto vkomponoval hřbitov do lesa," řekl historik a šéf zlínského archivu v Klečůvce David Valůšek.
Podle něj Baťa dbal na to, aby se nenarušil ráz místa. Proto se náhrobky mohly dělat pouze z přírodních materiálů a nesměly být vyšší než jeden metr. V současné době je na hřbitově skoro 12 tisíc hrobových míst.
Krutou hrou osudu byl Baťa druhým člověkem, kterého tam pochovali. V roce 1932 se zabil při letecké havárii. Vůbec prvním pochovaným byl 18. dubna 1931 student medicíny Rudolf Gerbec.
