Rozpadající se zeď má totiž mnoho zastánců, kteří ji přirovnávají k berlínské zdi, již lidé v euforii strhli a dnes ji stavějí znovu, aby měli památku. Za zachování zdi, kterou ve ve 20. letech minulého století firma Baťa postavila kolem svých závodů, proto bojuje i řada zlínských osobností.
Z úcty k historii by se podle nich měla opravit a zachovat jako památka starých zlatých časů. "Novodobý Zlín si nemůže dovolit likvidovat vzpomínky na to, z čeho vznikl," míní zlínský spisovatel Antonín Bajaja. Právě on je spolu s architektem Ivanem Bergmannem hlavním iniciátorem toho, aby se aspoň část zdi uchovala.
Pohled na část zdi kolem továrního areálu v roce 1930.
Přes dva metry vysoká zeď kdysi obklopovala celý tovární areál a město rozdělovala na výrobní a obytnou část. Dnes dělí spíše obyvatele Zlína, přestože z ní stojí jen necelých 200 metrů. Po roce 1989 obuvnická výroba ve Zlíně hodně upadla a s tím mizel i areál závodů. Zeď se proto postupně bourala.
"Měla by jít k zemi kompletně celá. Je to hrůza," říká obyvatel Zlína Petr Filák. Nápad na zachování zdi se naopak zamlouvá hlavní zlínské architektce Dagmar Nové.
Zeď by měla být po opravě podle plánů popsána baťovskými hesly - podobně jako Lennonovu zeď v Praze zdobí poselství Johna Lennona.
Zlínská zeď dnes vede přes soukromé pozemky, například firma Mitas, které jeden z nich patří, však proti zachování zdi nic nemá. "Je důležité chránit svědectví úspěšného českého podnikání," řekl mluvčí Mitasu Jiří Šebek.
Jak by měl Zlín naložit s baťovskou zdí?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 3. března 2011. Anketa je uzavřena.
