"I pro nás je vstup do té mrazivé vody o sebezapření a pevné vůli. S lehkou nadsázkou však ze břehu jdeme do lepšího, voda je totiž teplejší než vzduch. Po několika vteřinách a prvních tempech už okolní chlad přestanete vnímat," popisuje Tomáš Jemelka, který letos spolu s dalšími 29 otužilci dodržel silvestrovskou tradici.
Náladu oslav konce roku pak otužilci na břehu řeky navodili nejrůznějšími kostýmy. Davy diváků tak v Přerově sledovaly, jak se do ledové řeky ponořil šmoula, černokněžník či muž převlečený za ženu, který měl po koupeli v paruce kusy ledu.
Spolu se svými kolegy vyzdvihuje Tomáš Jemelka důležitost tréninku. V jeho rámci se otužilci s chladnou vodou každoročně potýkají už od září. "S plaváním začínáme tehdy, když ostatní pomalu končí," přibližuje s úsměvem Jemelka, který je ve vodě od začátku podzimu alespoň jednou týdně. "Tělo si na studenou vodu začne zvykat, každý otužilec ale samozřejmě začíná studenou sprchou."
Zima nevadí, problém jsou ledové kry
Na Silvestra pak příznivci mrazivého plavání svoji přípravu na přerovském nábřeží Bečvy po druhé hodině odpoledne završili přípitkem šampaňského a přáním do nového roku.
"Největším rizikem jsou při plavání v prosincové řece kusy plovoucího ledu, které vás mohou ošklivě pořezat," přemítá Jemelka, který stejně jako ostatní spoléhá na potápěče z přerovského klubu, kteří jejich dráhu od ledu po celou dobu čistili.
"Když pak zase vylezu na břeh, vůbec necítím žádnou zimu. Můžu si klidně sednout do sněhu a přijde mi, že to je písek na pláži," uzavírá Jemelka.
